Zde se nacházíte: Aktivity se psem > Fotografování psů
Fotografování psů
Jan Šimeček (photojs@seznam.cz)
Přátelé a známí se mě často ptají na rady, jak mají fotografovat svého pejska, popřípadě jaký fotoaparát k tomuto účelu pořídit. Taková univerzální rada samozřejmě neexistuje. Obyčejně dávám několik nezávazných doporučení.
„Svatební foto“ Gazera a Heidy
Je třeba rozlišit, k jakému účelu má snímek sloužit. Snímek na památku do rodinného alba má samozřejmě jiné náležitosti, než snímek do kartotéky chovných jedinců, který si vyžádá chovatelský klub, či poradce chovu. Zde by měl pes zaujmout výstavní postoj, ze kterého je čitelné zauhlení končetin, pevná a rovná hřbetní linie. (Přeloženo: zvířátko by se nemělo krčit a hrbit strachy...) Kvalita a mnohdy čitelnost snímku bývá závislá na temperamentu a rychlosti psa. Z naší strany je třeba vykázat mnohdy velikou trpělivost.
Fotoaparát
Malé kompaktní automatické fotoaparáty nejsou příliš vhodné. Zvláště při fotografování psů malých plemen jsou výsledky žalostné. Nejvhodnější stále zůstává pravá jednooká zrcadlovka.
Film
Citlivější kinofilm, optimální je citlivost ISO 200/24. Pokud je pes klidnější a máte možnost déle a přesněji ostřit, je lépe využít nastavení menšího clonového čísla. Pozadí bude rozostřené a fotografovaný pes vynikne. Nešetřete materiálem. Na skutečně kvalitní záběr psa je mnohdy potřeba „vyplýtvat“ dva filmy. Digitální fotoaparáty momentálně procházejí bouřlivým vývojem, podobně jako třeba mobilní telefony. Jejich cena klesá, avšak ve srovnání s klasickým fotoaparátem jde stále o poměrně nákladnou záležitost.
Pozadí
Zde platí obecné a stále nedodržované zásady. Za fotografovaným psem by měla být klidná, vzdálená a pokud možno jednobarevná plocha. Za psem by tedy neměl být například strom, stožár, automobil. Psi zvláště malých plemen by nikdy neměli stát v trávě (nejsou vidět tlapky a kvadratické zvíře je náhle dlouhé, jako např. jezevčík). Osvědčil se asfalt, dlažba.
Fanynka aneb Podzimní superkýč
Úhel záběru
Nikdy nefotografujte psa z nadhledu! Optimální je záběr z výšky očí zvířete. U velmi malých plemen problematické, lze však využít nerovnost terénu, případně podložku. U většiny psů musíme minimálně do pokleku. Velmi efektní snímky bývají z podhledu, u některých plemen, (čivava) téměř nemožné.
Světlo
Nejvhodnější je měkké denní světlo. (Polojasno, zataženo.) Na prudkém slunci se pes fotit prakticky nedá. Vyniknou ostré stíny a zvířata především mhouří oči. Někteří fotografové toto řeší bleskem. Snímky za denního se zábleskovým osvětlením jsou ovšem nepřirozeně ploché, mívají zkreslené barvy, navíc u psů toto osvětlení způsobí tzv. světlé oko, což je u většiny plemen naprosto nežádoucí vada. V místnosti je fotografování psů velmi problematické. Výsledkem přímého osvětlení bleskem je opět plochý snímek s ostře řezanými stíny. Navíc se často objevuje zornicový efekt „červených očí“. Lze doporučit pouze nepřímé zábleskové osvětlení, např. odrazem o bílý strop. To už ovšem patří do pokročilejších fotografických technik.
Pes
Na snímku má být pes hlavním motivem. Snažte se být trpěliví, nekřičet, nedávat v afektu nesmyslné povely. Zvíře vycítí vaši nervozitu a „tváří“ se ustrašeně. Vyplácí se „dálkové ovládání“ v podobě pamlsku, či oblíbené hračky vašeho miláčka. Tím upoutáte jeho pozornost.
Závěrem
Fotografování má být pro vašeho psa příjemné. Nezapomeňte psa chválit, odměnit a předložit oblíbenou pochoutku i v případě, že výsledek vaší činnosti s fotoaparátem je nulový. V opačném případě vám příště hrozí, že při spatření fotoaparátu zvířátko propadne panice a snaží se co nejrychleji a nejdál zmizet.
Publikováno 10.6.2002. Uveřejněno se souhlasem autora.