Zde se nacházíte: Archiv > Auditorium
Auditorium (část 4.)
Předchozí, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, Následující
- 29.12.2003 - Mgr. Radka Miturová - vlcispic@seznam.cz
- Protože na dotaz ohledně váhy vlčího špice nereagoval nikdo z majitelů vlčích špiců, přidávám do diskuse i svůj příspěvek. Mohu to posoudit z pohledu dlouholeté chovatelky tohoto plemene. Vzhledem k tomu, že vlčí špicové mívají sklon k tloušťce, je nutné jejich váhu kvůli kloubům hlídat. Naši špicové jsou momentálně akorát. Pro porovnání: pes - 7 let (53cm, 28kg), fena - 5 let (51cm, 22kg), fena - 6 měsíců (44cm, 16kg). U vlčího špice je váha závislá nejen na výšce, stavbě kostry (lehčí, těžší), ale i na věku. Jak nám sdělil jeden rozhodčí (a od té doby tuto metodu používáme), nejlepší metoda, jak poznat zdali náš špic není moc tlustý, je měření tuku pohmatem. Pokud jsou pejskova žebra na pohmat moc vystouplá je pes hubený. Pokud jsou jen lehce znatelná je pes akorát, pokud žebra necítíte vůbec je pes tlustý. Vůbec se nemusíte obávat, že pejsek bude mít vyšší váhu, protože určitě bude i vyšší postavy. Jeho otec Ciro je pořádný kus psa a sám pochází z linie vysokých a dobře stavěných špiců.
- 4.1.2004 - Olga Škodová - olga.skodova@tiscali.cz
- Hledala jsem kontakt na služby, týkající se kremace a pohřbívání psů, ale bohužel jsem nebyla úspěšná. Pokud máte prosím informace a kontakt na instituce, které se tímto zabývají, byli bychom Vám já i můj starý pejsek vděčni. Předem děkuji. Na radu mé přítelkyně jsem se o pomoc obrátila na Vás.
- 5.1.2004 - Magdalena Čižmářová - spicove@email.cz
- První možností, která mě napadá, je samozřejmě pochování pejska na jeho oblíbeném místě - a na vlastním pozemku je to naprosto legální. Pokud ale tuto možnost nemáte anebo nechcete využít, je v republice několik oficiálních hřbitovů pro zvířátka (kupř. Zahrada přátel nejvěrnějších v Praze - Tróji) anebo úplně první zvířecí krematorium Anubis v Brně. O něm chystáme malý článek. Přeji Vám i pejskovi hodně zdraví a ještě hodně let společných radostí.
- 6.1.2004 - Zdeněk - zdenda-r@volny.cz
- Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda u psa tak jako u lidí existují spasmy? Mám 14letého německého špice a asi 3 měsíce se mu třepou zadní nohy, špatně se mu vstavá a lehá, když jde tak se mu nohy rozjedou a spadne na břicho, kulhá na zadní levou nohu, pořád leží a je smutný, zajímalo by mě zda se mu dá nějak pomoci a jak? Děkuji. Zdeněk
- 9.1.2004 - MVDr. Martin Sosnar - votp@iteam.cz
- Dobrý den Zdeňku, spasmy (křečové stahy) existují u psa stejně jako u lidí. Podle Vašeho popisu se však zřejmě nejedná o spasmy, ale spíše o klinické projevy artrózy kyčelních, možná i dalších kloubů. Váš popis připomíná spíše slabost než křeč. Samozřejmě se jedná již o staršího pejska, patřícího do kategorie geriatrů a majícího na podobné problémy nárok. Pomoci se mu jistě dá. Vhodný postup je následující: 1. klinické vyšetření geriatrického pacienta s ohledem na pohybový systém 2. odběr krve jako celkový screening funkce orgánů 3. rentgenové snímky kloubů, které budeme považovat na základě klinického vyšetření za postižené 4. v případě pozitivního záchytu na RTG snímcích a bude-li vyšetření krve v pořádku, pak medikace psími léky tlumícími bolestivost a brzdícími rozvoj artrózy + doplňková terapie (chondroprotektiva atd.) 5. kontrola hmotnosti 6. neprokážeme-li artrózu, budeme pátrat dále po možných příčinách. Přeji hodně štěstí!
- 11.1.2004 - Zdeněk - zdenda-r@volny.cz
- Dobrý den, děkuji moc za odpověď a určitě budu postupovat podle Vašeho návodu, myslel jsem, že už má svůj věk, tak jsem nebyl ani u veterináře, ale chci mu pomoci, proto ta vyšetření s ním budu absolvovat a každopádně Vám dám vědět jak jsme dopadli. Děkuji moc! Zdeněk
- 16.1.2004 - Lucie Malá - lmala@europress.cz
- Prosím vás o radu. Moje rodiče mají přes rok starou rotwailerku, která byla kastrována na začátku prosince minulého roku. Myslím že pan doktor ke kterému chodíme, je velmi schopný, neboť jsme u něj nechali operovat již dva psy a vše proběhlo v pořádku. I v tomto případě posledním tomu tak bylo, až na to, že jizva po kastraci se vůbec nehojí, hlavně vnitřní stehy, které pan doktor již dvakrát přešíval a zkoušel i různé materály nití. Rodiče teď koupili v lékárně i Wobenzym a máma je už dost zoufalá, tak se obracím na vás s žádostí o nějakou radu.
Možná, že ta naše čúza má špatnou imunitu, protože mám jedenáctiletou labradorku, které díky zánětu vaječníků musel ten samý pan doktor vzít před 2 lety celý vnitřek a krásně se to zhojilo. Děkuji, zda pro mě nějakou radu budete mít a děkuji za tuto webovou stránku. - 19.1.2004 - MVDr. Martin Sosnar - votp@iteam.cz
- Dobrý den, Vámi popisované pooperační komplikace (reakce na šicí materiály) jsou bohužel jedny z nejčastějších. Imunitní systém hraje při těchto komplikacích primární roli. Řešením většinou bývá reoperace se změnou šicího materiálu. Byla-li fenka kastrována na začátku minulého prosince, pak rány uvnitř břicha po odstranění vaječníků (a dělohy) již jsou zahojené. Z Vaší zprávy usuzuji, že problém tedy bude v podkoží a kůži. Hojení je možné podpořit i zmíněným Wobenzymem, dá se využít laserová terapie, lokální aplikace hojivých mastí (Iruxol, Alaptid). Pokud se rána stále nehojí primárním srůstem (což už zřejmě tenhle případ bude), pak je možné nezašívat podkoží ani kůži, použít tzv. uvolňovací stehy a nechat ránu zhojit vygranulováním (per secundam). Hodně štěstí!
- 10.2.2004 - Jaromír Micek - jmicek@volny.cz
- Vynikající nápad s hodnocením TOP ROZHODČÍ, ale může být velmi zkreslený, když Vám bude „hodnotit“ uživatel internetu, který náhodně přišel na stránky a v životě pořádně psa neviděl. Berte to prosím jako postřeh ne jako výtku. Vím jak je těžké a složité něco vymyslet a uvést do chodu. Jinak si udržujete stále vynikající úroveň. S pozdravem majitel malé černé fenečky.
- 11.2.2004 - Magdalena Čižmářová - spicove@email.cz
- Díky za připomínku, i když o mouchách, které každá (nejen internetová) anketa má, dobře víme. Bohužel se s nimi dá dělat jen velmi málo (v podstatě nám zbývá jen spolehnutí na to, že budou hlasovat pouze zúčastnění vystavovatelé). Přemýšleli jsme původně o hlasování přímo na výstavě (na stolku v kruhu by byla urnička, do které by vystavovatel či divák po posouzení vhodil hlasovací lístek), což by mělo své plus v tom, že by hlasoval skutečně každý přítomný, a naopak nikdo kdo na výstavě nebyl. Na druhé straně by ale objektivita strádala kupříkladu roztrpčením vystavovatele bezprostředně po ohodnocení jeho psa, s nímž nebyl spokojen... Takže se nám jako nejlepší jeví varianta třetí, a to vložení hlasovacího lístku do prvního čísla Zpravodaje, průběžné vyplnění po každé výstavě (a po odplavení adrenalinu) a vyhodnocení na konci roku. Zde by ale byli ošizeni všichni, kdo nejsou členy Klubu a Zpravodaj nedostávají. Tohle všechno se vyvrbí až časem. I rozhodčí jsou koneckonců jen lidé a tedy také přiměřeně ješitní, takže se možná celá soutěž setká s nelibostí z jejich strany (což se nakonec opravdu stalo a skončilo nechutnými tahanicemi s KCHŠ, zakončenými vyloučením z klubu, viz předchozí odkaz - pozn. autora), kdo ví. Každopádně je to otázka pro všechny: co na to celé říkáte? Přijdete na jiné řešení?
Předchozí, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, Následující
Publikováno 29.12.2003, poslední změna 21.1.2010. 2003, www.spicove.cz