Špic v ČR - Spicove.cz

Zde se nacházíte: Archiv > Klub

Setkání s Německým klubem pro špice 2001

Libuše Pečená

Jednání zástupců obou klubů (3.2.2001 v Brně) bylo svoláno za účelem debaty nad standardem německého špice, zvláště pak s ohledem na začlenění pomeraniana a keeshonda.

K posuzování a chovu pomeranianů v rámci trpasličího špice:

Tvar hlavy se toleruje u pomeranianů hruškovitý, je-li zachováno zdraví (tj. nepřítomnost fontanely, oko ne vystouplé, žádný náznak slabosti). Takto se posuzuje na výstavách, tj. v Německu zároveň i do chovu (v SRN se uchovňuje výstavami).
Co se týká barev, je třeba upřednostňovat klasické barvy, ostatní (zejména "neurčité") neumisťovat na výstavách do předních pozic, leda, že by šlo o špičkové jedince. V Německu jsou značné problémy s použitím strakošů do chovu (velmi obtížné prošlechťování rozmístění a rozsahu barevných skvrn a též zachování typu-dovezeno hodně zvířat amerického typu pomeraniana).
Momentálně se neuvažuje o zavedení dalších zbarvení, žádoucí je udržet "staré dobré" barvy a zbytečně neexperimentovat (m.j. i kvůli vzniku značného množství "nevhodných" zvířat). Bylo by třeba mít i dostatečně velkou chovnou základnu.
Vylučující vady: fontanela se sleduje na výstavách v Německu už od tříd dorostu a mladých. Není zde údajně nijak zvlášť četná. Pokud se přece objeví, je majitel rovnou upozorněn na fakt, že pokud nezaroste, nebude zvíře uchovněno. Protože na výstavách se vyskytují stále tatáž zvířata, jsou prokontrolována hned na začátku výstavní kariéry a dále se nekontrolují. Všechna zvířata, jež kolem roku nemají fontanelu plně uzavřenou, jsou vyloučena z chovu (tedy i zvířata se štěrbinou, ne však zvířata s hmatatelně zarostlou fontanelou.
Daleko závažnější než neuzavřená fontanela je luxace pately. V Německu výskyt této vady 3 roky sledovali, po vyhodnocení stavu se rozhodli zavést povinná vyšetření kolene a do chovu připouštějí zvířata takto:
1. spojovat lze bez výhrad dva psy s PL 1
2. na stupeň 2 či 3 smí pouze pes s PL 0
3. stupeň 4 se vylučuje z chovu

Toto platí pro trpasličí a malé špice. U středních toto postižení není, není u nich ani dysplazie kyčelního kloubu. U velkých a vlčích špiců je povinné RTG vyšetření dysplazie kyčelního klubu. Klub má určené své stálé vyhodnocovače snímků, aby dostal ucelený a stabilní obraz stavu těchto vad.

Závěry:

Původní, tj. velmi zmenšení psi z původně malého rázu se slabou kostrou, tenkými končetinami a projevy nanismu nejsou žádoucí. Je třeba směřovat k ZDRAVÉMU, robustnímu, kompaktnímu trpaslíkovi/pomeranianovi bez vad vzniklých zmenšením a zároveň k líbivému (= i prodejnému) zjevu psů. Zároveň však nutně musí zůstat zachován typ špice (u některých, zejména amerických linií se psi podobají jiným vkříženým plemenům). Upřednostňuje se anglický, tj. méně extrémní, rozumnější typ pomeraniana.
Z důvodu nadměrné pomeranianizace malého rázu špice se již nadále nepřeřazují přerostlí trpaslíci do malých, ale až do 2 cm se toleruje větší výška do trpaslíků, je-li stoprocentně zachován typ tohoto rázu.
Je nutno apelovat na uvědomělost, informovanost a svědomí chovatelů při uchovňování zvířat a jejich chovném využití. Chovatelé se musí připravit na to, že chovat není možno na všech (i nekvalitních) jedincích.

Důležitá poznámka:

Nařízením a řádům klubu i zemské střešní organizace je v Německu stejně jako u nás nadřízen zákon o ochraně zvířat. V Německu je mnohem podrobnější a přísnější než v ČR (prosadila jej strana zelených). Zakazuje se jím tzv."týrání chovem", což je mimo jiné i chov na zdravotně postižených jedincích a jejich produkce a prodej. Platí to vedle jiných zdravotních postižení i o dysplazii kyčelního kloubu, patelární luxaci , fontanelách a dalších dědičných vadách. Z výše uvedeného vychází i jistá přísnost standardu. V souvislosti s plánovaným vstupem ČR do Evropské unie bychom měli o těchto věcech dopředu uvažovat a počítat s nezadržitelností vývoje chovu psů právě tímto směrem.

malý ráz:

Je nutno zachovat typ (klínovitá hlava, výrazný typ špice, robustnost). Nedopustit pomeranianizaci tohoto rázu.

střední ráz:

V Německu nyní existuje vysoce kvalitní linie středních špiců, v níž ale chybí menší množství premolárů. Proto je tato vada momentálně tolerována. Není časem vyloučena úprava standardu v tomto smyslu (i vzhledem k velikostně obdobnému japonskému špicovi, jehož standard je ale ohledně počtu zubů mírnější).

velký ráz:

Je neodkladně třeba zachránit tento ráz. Německý klub si slibuje mnohem více od kontaktů se zahraničím než od pokusů s křížením s vlčím špicem. S českým klubem tato spolupráce funguje.

K posuzování keeshondů v rámci vlčího špice:

Požadavek plnochruposti je u vlčích špiců v Německu stejně jako u nás téměř stoprocentně splněn. U keeshonda je problém s chyběním zubů hlavně ve Švédsku, proto se odtud nedovážejí zvířata. Chovatelé, kteří hodlají importovat, si pečlivě sami prověřují plnochrupost jedinců i linií, odkud pocházejí. Zatím tedy s touto vadou problémy v Německu nejsou.
Ve zbarvení je po začlenění keese přípustná nažloutlost. Ve zbarvení srsti se projevuje i vliv ekologie a prostředí, souvislost je i se zeměpisným umístěním místa, kde pes žije. Během míšení různých typů zbarvení (např.světlé x tmavé) se dosahuje změny relativně velmi rychle.
Je žádoucí příklon k přívětivější, méně "hlídací" povaze, tedy spíše k povaze keeshonda.
Směřuje se ke střednímu typu, tedy ke kompaktnímu, kvalitně osrstěnému psu s líbivou hlavou. Byl učiněn jistý, i když nesnadno přijatý kompromis. To se týká m.j.i výšky psů. Přes přijaté kompromisy některé země Skandinávie stále ještě usilují o samostatnost plemene keeshond.

Výsledky jednání:

Navázání solidního kontaktu. Německý klub si velmi cení zodpovědného přístupu české strany. Spokojenost projevili jeho zástupci i s tím, že jednání se ujal přímo klub, ne jednotliví chovatelé, a že byl v této věci náš klub iniciativní.
Započetí dialogu. Dle německých přátel byla spolupráce navázána a bude pokračovat na bázi partnerství, ne nadřazenosti či podřazenosti.
První kroky k založení evropské základny. V září se sejdou v německém Aachen zástupci evropských klubů pro špice, aby se dohodli na vzájemné kooperaci. Pravděpodobně bude založen Evropský klub pro špice. K jednání bude pozván i náš klub. Kromě jiného toto vše povede i k rozšíření chovatelských možností.
Informování země původu (= tvůrce standardu) o našich problémech a o tom, jak je řešíme. Chov se musí kromě standardu řídit i potřebami regionu. Bylo konstatováno, že v ČR se k tomuto přihlíží. Je na zodpovědnosti každého chovatele, rozhodčích i klubu, zda se bude vývoj plemene ubírat správnou cestou.
Německý klub coby "správce standardu" vypracuje Výklad standardu.
Standard se výhledově upravovat nebude, nanejvýše co do chybění zubů u středních špiců.

Publikováno 1.2.2002. 2002, www.spicove.cz