Špic v ČR - Spicove.cz

Zde se nacházíte: Chov špiců > Špicové a vše okolo nich

Krmení (2. díl)

Marie Marušková

V minulém dílu jsme začali vodou, nyní vzpomeneme druhu základní složku existence života všech živých organismů a tou je strava. Téma zajímavé, obsáhlé a důležité.

Výchozím bodem našeho tématu budiž připomenutí, že máme doma potomka šelem psovitých. Svědčí o tom především tvar a roztažitelnost žaludku a délka i uložení střev. Nicméně během dlouhé doby domestikace čili trvalého soužití s člověkem došlo k zajímavému posunu. Vedle člověka neměl pes nikdy tzv. na růžích ustláno. Víme u těžkém přežívání psích páriů na okraji lidských sídlišť (nebo snad smetišť?), víme o supernevhodném krmení těch nejhýčkanějších mazlíčků. Trvalý nedostatek kvalitní, odpovídající potravy vedl psa k neuvěřitelnému zracionalizování funkcí jeho zažívacího traktu. Uvedu příklad. Divoké psovité šelmy potřebují pro zachování zdravého života a dobré kondice takové množství potravy, jehož hmotnost činí asi 7% živé hmotnosti zvířete. U domácího psa se vlivem „přepychu“ života v péči člověka trávení přizpůsobilo natolik, že mu stačí zhruba poloviční dávka krmiva. Znamená to, že hmotnost krmiva činí asi 3,5% hmotnosti psa. Navíc došlo k významnému posunu ve schopnosti trávit i větší podíl rostlinných látek (to jsou ty známé „přílohy“ v podobě šrotu, těstovin, rýže apod.). V extrémních případech jsou (nebo dnes už ne?) podávány psovi pouze rostlinné produkty. To se ovšem zákonitě promítne do kondice a zdraví psa.

A nyní již k vlastní potravě. Základní rozdělení potřeb ve výživě je dáno za prvé životními etapami psa, za druhé jeho vytížením nebo služebními povinnostmi a za třetí finanční situací majitele. Odtud je již jen krůček k základní otázce, téměř hamletovské. Vařit či granule? Do této otázky se promítne mnohé. Položte ji majiteli psa a rázem se vám odhalí leccos ze vztahu k jeho psovi. Máme-li psa rádi, vnímáme i jeho stravovací návyky a chutě. Otázkou ovšem je, zda krmíme kvalitně a to bez ohledu na to, jestli kvalitně nebo „průmyslově“. Většinou každý obhajuje to, co především vyhovuje jeho možnostem. Můj názor na tradičně připravovanou stravu je jasný. Domnívám se, že není nad ni. Ale vstupní suroviny musí být kvalitní, různorodé, v dobrém poměru a s přídavkem minerálních látek a vitamínů. Pro někoho možná náročná alchymie. Proto je zde průmyslově vyráběné krmivo v podobě konzerv a granulí. Granule jsou jak víme nejrůznějších značek a všechny v té nejvyšší kvalitě. Tak to alespoň tvrdí výrobce i prodejce, jen konzument většinou mlčí. Nevěřím, že vše co je napsáno na obalech a lákavě vyhlížejících letáčcích platí. Již značný cenový rozdíl mezi jednotlivými druhy granulí napovídá, že vstupní suroviny musí být nutně kvalitní i méně kvalitní. Nepřísluší laikovi hodnotit. Tím se zabývá armáda lidí ve výzkumu výživy zvířat. Jedno je jisté. Obyčejný smrtelník nedokáže rozlišit reklamní slogan od skutečné kvality. A věřte či nevěřte, nedokáže to ani váš pes. Jsou i méně kvalitní krmiva, která umí výroba tzv. ovonět a psovi chutná lépe, než daleko kvalitnější krmivo. Rozhodujícím ukazatelem budiž v každém případě množství a konzistence toho, co pes po sobě zanechává jako produkt jeho zažívání. Stolice musí prostě být dobře zahuštěná, správné (tj. tmavohnědé) barvy a malého množství. V opačném případě to svědčí o přítomnosti látek ve stravě psa, které neumí využít.

Nevěřím výrobcům, kteří varují před krmením čímkoliv jiným v kombinaci s jejich granulemi. Nevěřím v blahodárnost monostravy. Pochopitelně nejde v jedné krmné dávce nakombinovat granule s hovězím gulášem vzhledem k rozdílné době trávení obou složek potravy. Ale předložit ráno psovi granule a večer mu tzv. uvařit považuji za dobré řešení. Kdo nemá čas psovi vařit, má určitě možnost nastřádat si do ledničky vývar z kostí, kuřecích skeletů, vnitřností apod. Granulky do vývaru večer namočené budou chutnější a stravitelnější.

V této souvislosti bud jistě zajímavé podívat se na stravitelnost základních složek psí potravy. Masitá potrava prochází zažívacím traktem psa asi 12-15 hodin. Obsahuje-li i rostlinnou součást, probíhá trávení rychleji. Rostlinné části, zejména hrubá vláknina pro psa nestravitelná, podporují posun potravy v zažívacím traktu. Rýži tráví pes asi 8 hodin. Do jedné hodiny po nakrmení je vstřebávání potravy minimální. Za dvě hodiny je vstřebána asi 1/3 potravy, za 4 hodiny asi 1/2, za šest hodin 3/4 a za osm hodin asi 90% rozložené potravy.

Téma o výživě je natolik obsáhlé, že se k němu vrátíme ještě v dalším dílu. Závěrem k této části o stravě psů bych dodala toto. V dnešní době je možné udržovat psa v přijatelné kondici i za použití živin získaných jako čisté chemikálie s „bílkovinami“ dodávanými ve formě aminokyselin, případně s proteiny rostlinného původu. Ale už jste někdy viděli jak žalostný pohled je na psa, který nikdy nepoznal přirozenou stravu? Podáte mu kus masa a on si s ním neví rady! To není věc hodnocení nejrůznějších pro a proti. To je věc srdce!

Návrhy na témata dalších článků posílejte autorce na adresu M.M., Hlavní 124, 252 45 Zvole u Prahy.

Publikováno 1.1.2005. Uveřejněno se souhlasem autorky.

© 2002-2019 Spicove.cz

Tvorba www stránek - FutureXP.net

Veškeré dokumenty a materiály obsažené na stránkách Spicove.cz jsou předmětem autorského práva ve smyslu Autorského zákona. Nesmí být použity v jiných elektronických ani tištěných médiích bez výslovného souhlasu autora. Kopírování a šíření obsahu těchto stránek v jakékoli podobě je bez písemného souhlasu autorů nezákonné.