Špic v ČR - Spicove.cz

Zde se nacházíte: Chov špiců

Velký černý špic - má černou budoucnost?

Štěpánka Vitonská (gross.spitz@seznam.cz)

29.5.2004
Velká snaha tento týden uskutečnit krytí slovenské černé feny Cory z Bratislavy psem Andy Černý jeřáb bohužel nebyla korunována úspěchem. Pejsek přes veškerou snahu ani po třech dnech nenakryl. Příští krytí plánují chovatelé Cory v Německu.
21.5.2004
V ch. stanici „z Malostranského rynku“ fenka bohužel nezabřezla. Je škoda, že i zde měl být otcem štěňat jeden a tentýž pes, který byl již v minulosti v chovu využíván a jsou po něm potomci u nás i v zahraničí.
10.4.2004
V ch. stanici „z Malostranského rynku“ byla dnes nakryta černá fenka Flory v.d. Beyenburg (matka Bessy) pro změnu Brixem nad Fabrákem (již čtvrtá fena!!!). Zdá se, že štěňatům z těchto vrhů, která mají zachránit ráz, nezbude v dalším chovu než úzká příbuzenská plemenitba... zvlášt když i mladí psi v Německu mají Brixovu krev.
5.4.2004
Bohužel z pěti pejsků v ch. stanici „Palumar“ zůstali k dnešnímu dni na světě jen dva vlkošedí... Situace není veselá ani u Bessy (ch. stanice „nad Fabrákem“) - z incestního spojení s Brixem (dcera x otec) se před 14 dny narodili tři černí pejsci, přežil jediný.
1.4.2004
U Luboše Pečenky se včera v ch. stanici Palumar narodilo 8 černých a vlkošedých štěňat po vlčí feně Century Arafat (otec stejný jako u předešlého vrhu, tedy černý Brix nad Fabrákem). Bohužel 2 pejsci a 1 fenka nepřežili. Zbylým 5 pejskům se zatím daří dobře a pyšnému majiteli patří samozřejmě naše gratulace!
20.3.2004
Návštěva u Renaty Nociarové - Magda Čižmářová se Štěpánkou Vitonskou pořídily několik fotografií štěňat a srovnání s dřívějšími vrhy velkých černých u nás sepsala Irena Kolouchová - Velká černá štěňata - historie a současnost.
1.2.2004
Zuza Punkt Widzenia porodila rekordních 11 zdravých černých štěňátek v ch. stanici Re-Jan Moravia! Více o cílech chovatelky si přečtěte v jejím článku Regenerace velkých černých špiců.
26.1.2004
V současné době jsou nakryty hned tři fenky - černá Bessy z Malostranského rynku a dvě vlčí Century Arafat a Zuza Punkt Widzenia. Všechny tři jediným psem, velmi pěkným Brixem nad Fabrákem, což však z hlediska vzájemné příbuznosti budoucích štěňat nebyl nejšťastnější krok. Nicméně - díky za něj! Zuza očekává štěňátka začátkem února, Bessy začátkem a Centa koncem března.

Velký černý špic získal v Německu v loňském roce smutné první místo v červené knize německých plemen psů ohrožených vyhynutím. Změní se tato situace v dalších letech, nebo se mu toto prvenství stane osudným?

Z historie

Před více než sto lety, kdy vznikl klub německých špiců v zemi jejich původu, býval velký černý špic k vidění především ve Württembergu a ve Švábských zemích. Ve zdejších krajích se mu často říkalo „vinohradský špiclík“, neboť vinaři ho s oblibou využívali jako hlídacího psa. Špicové na vinicích plašili nejen mlsající ptáky, ale zaháněli také jezevce, lišky a lidské vetřelce. Z Württembergu se pak další chov velkých černých špiců rozšířil do severního Německa zásluhou pana Dr. R. von Uhden, pozdějšího čestného předsedy Spolku německých špiců a dlouholetého posuzovatele, a díky veterináři a rozhodčímu panu Teuschbeinovi do Saska a odtud postupně až k nám. (Z německého časopisu „Der Deutsche Spitz“ přeložila Mgr A. Benáková, uveřejněno ve zpravodaji Klubu chovatelů špiců 2/99.)

Reprodukce obrazu Richarda Strebela z roku 1905
Reprodukce obrazu Richarda Strebela z roku 1905

V Československu byla zakladatelkou chovu velká černá fena Benetta Stříbrný stín (1967). Byla po importované vlčí feně Carmelittě v. Esper Ort (majitelka a tehdejší hlavní poradkyně chovu paní M. Šťastná) a zahraničním vlčím psovi Kunovi v. Ligusterhecke, jehož prapředci byli kromě vlčích také černí. Benetta odchovala v roce 1970 v ch. stanici „z Malostranského náměstí“ (majitel pan Drozd, tehdejší předseda klubu) potomstvo s černým psem Axelem v. Weissen Stein. Ve vrhu byli jen černí jedinci, například krásný pes Asco z Malostranského náměstí. Poněvadž chovatelská základna velkých černých byla úzká, využilo se poněkud pestřejšího genetického základu vlčích špiců. Tito se postupem doby prolínali s černými resp. naopak vlčími, protože vlčích bylo a je daleko více. Z důvodů rozšíření genofondu bylo zkoušeno připařování i velkých bílých špiců. Za všechny lze jmenovat Kasiána z Tichého háje (bílá matka x černý otec). Ale toto se zjevně neosvědčilo, vznikali jedinci různých barev, které nebyly žádoucí (bílé skvrny atp.). Postupem času se upustilo i od křížení s vlčími a černí se chovali samostatně. V letech 1980-1986 byli dovezeni významní plemeníci ze země původu: Ganymedes Niger v. Eickser Mühle, Dux v. Rodheimer Brunnen, Don v.d. Beyenburg, všichni černé barvy. Tyto psy naleznete ve všech rodokmenech současných velkých černých špiců u nás i v zahraničí. Chovatelskými stanicemi, které se zapsaly do historie, byly v ČR ch. stanice „Zadní luka“ a v SR ch. stanice „Jachtár“. Odsud pocházeli také další významní plemeníci, většinou potomci těchto psů, např. Ir a Jasan Zadní luka, Hasky a Kent Jachtár. Existovalo samozřejmě více chovatelských stanic, které chovaly velké černé špice, ale tyto dvě se zasloužily o nejvíce vrhů.

Hnědá barva velkých špiců se vyskytovala pouze sporadicky. Hnědí se narodili ve třech ch. stanicích: „z Malostranského náměstí“, „z Olomouckého předměstí“ a „Vltavská perla“. Pro výskyt hnědé barvy je nutné, aby oba rodiče měli vlohu pro hnědé zbarvení. Pokud má tuto vlohu pouze jeden z rodičů nebo žádný, nemohou mít hnědě zbarvené potomky (toto platí i pro jiné velikostní rázy špiců). Platí to i ve spojení hnědého s černým bez vlohy pro tuto barvu. Štěňata z tohoto spojení budou pouze černá, i když tentokrát už vybavena recesivním genem pro játrové zbarvení. Jediná jistota, jak se mohou narodit hnědí potomci, je po dvou hnědých rodičích. Z takového spojení se narodí pouze hnědá štěňata. V součastné době není známo, jak jsou založeni stávající chovní jedinci. Žádný z nich však není přímým potomkem hnědého rodiče.

Velký hnědý špic Aron z Olomouckého předměstí
Velký hnědý špic Aron z Olomouckého předměstí

Za posledních 10 let je katastrofální stav odchovů a počet nových chovných jedinců se prudce snížil pod hranici minima a dále klesá. Jako příklad je zde přehled, kolik se narodilo, bylo uchovněno a v chovu využito fen v ČR za posledních 10 let.

  • V roce 1994 v ch. stanici „Vlčina“ se narodily 3 feny, žádná nebyla uchovněná.
  • V roce 1994 v ch. stanici „z Karlova dvora“ narozeny 2 feny, jedna se také nedostavila k bonitaci. Druhá byla v letošním roce (ve svých 9,5 letech) bonitována na tzv. výjimku (feny mohou být použity v chovu běžně do 8 let, po tomto roce už jen se souhlasem klubu).
  • V roce 1996 se v ch. stanici „z Broumovského údolí“ narodily 3 feny. Uchovněná byla 1, byly vystaveny krycí listy. Majitelé měli zájem odchovat štěňata, fenu několikrát kryli u různých psů, v jednom případě pes nekryl, v dalších se krytí podařilo, ale fena nezabřezla. Poslední jejich pokus byl v loňském roce, ale také neúspěšný. Pokud se krytí bude opakovat, narodí se štěňátka v ch. stanici „z Vitonského panství“.
  • V roce 1996 byla z Německa importována fena z ch. stanice „v.d. Beyenburg“, která odchovala poslední vrh v ČR.
  • V roce se 2000 v ch. stanici „z Malostranského rynku“ po feně Flory v.d. Beyenburg narodily 2 feny, uchovněná je pouze 1, druhá bohužel uhynula v prvním roce života.

Současnost u nás

K dnešnímu datu jsou v produktivním věku pouze 3 chovné velké černé feny, z toho dvě jsou starší sedmi let!!! V letošním roce plánují chovatelé nakrýt dvě z těchto fen. Dodatečně bude uchovněná další fena z ch. stanice „z Broumovského údolí“, se kterou chovatelka plánuje také vrh. Chovných psů je momentálně 8 jedinců, přičemž nejmladší z nich má 7 let!!! Věk ostatních chovných psů je 10 a více let!!! Nejedná se o bratry či potomky stejných rodičů, a přesto je příbuznost mezi těmito psy vysoká. To značně omezuje výběr krycích psů, který je už tak omezen jejich věkem!

V současné době má krytí černý x černý vysoký koeficient příbuzenské plemenitby (mezi 14-16% i více!). Z toho je patrné, že se jedná o téměř inbreední linii, což v sobě může nést další problémy jak genetické, tak zdravotní. Sestavit pár velkých černých špiců tak, aby koeficient příbuzenské plemenitby byl nižší, je prakticky nemožné! Je velice důležité citlivě zvážit jakými psy budou tyto feny kryty, abychom mohli cíleně využít i jejich potomky k dalšímu ozdravnému chovu! Plemeno nesmí zbytečně trpět neuváženým krytím! Mám tím na mysli incestní a úzce příbuzná spojení, využívání jednoho a téhož krycího psa atp. Je smutné, že ani případný import ze země původu by tuto situaci příliš nevyřešil. Tam jsou na tom velice obdobně a navíc chovy obou zemí jsou mezi sebou příbuzné. Z těchto důvodů bylo přistoupeno k opětovné regeneraci černých špiců vlčími, což by mělo pomoci rozšířit velmi úzkou genetickou základnu velkých černých. Potomci z těchto vrhů by měli oživit, alespoň částečně, zdecimovaný chov velkých černých špiců v ČR. Já osobně do nich vkládám velké naděje, i když teprve čas ukáže, jestli tato cesta byla správná nebo ne, a jestli se k této regeneraci nemělo přistoupit již v dřívějších letech, kdy byl relativně větší dostatek chovu schopných velkých černých špiců, kteří by dokázali udržet sytě černé zbarvení.

Současnost v zahraničí

Na Slovensku byl odchován poslední vrh velkých černých špiců v roce 1999 v ch. stanici „z Bratislavy“, která se zabývá již jako jediná na Slovensku chovem tohoto plemene. Narodila se pouze 1 fena (Cora z Bratislavy), která v loňském roce odchovala štěňata v německé ch. stanici „v.d. Beyenburg“.

Cora z Bratislavy
Cora z Bratislavy

V Německu se chovem zabývá pár chovatelských stanic, jejichž počet také nepřesahuje jednu desítku. Poslední vrh se narodil v ch. stanici „von der Arnold's Eiche“ 21.2.2004 (1 pes a 1 fenka), předtím v ch. stanici „v.d. Beyenburg“ minulý rok (4 psi a 1 fena). Chovatelé se zde velké černé snaží všemožně propagovat. Mají vypracovaný cílený program na záchranu plemene. Tento zpracoval pan Lothar Mende (hlavní poradce chovu v německém Klubu chovatelů špiců). Chovatelé také založili klub přátel velkých špiců: „Interessengemeinschaft der Gross-Spitz-Freunde“. Tamní chovatelský klub otevřel také takzvaný zvláštní registr, do kterého se zařazují jedinci bez známých předků. Tito jedinci musí splňovat určité požadavky pro zařazení do dalšího chovu a zcela odpovídat požadavkům standardu. Bohužel v ČR se s touto možností regenerace zatím nepočítá, přestože se i u nás také takoví jedinci vyskytují.

Ve Švýcarsku se narodila černá štěňata po 10 letech a to v ch. stanici Mayo no Koya. Jsou po bílé feně (její otec je Americký eskymo, národní plemeno USA, importovaný z Ameriky, který byl ve Švýcarsku zapsán jako velký bílý německý špic), která byla krytá v Německu černým psem Falco v.d. Beyenburg. Narodilo se 5 štěňat - 3 bílé a 1 černá fena s bílými znaky a 1 černý pes s menším bílým znakem na hrudi a končetinách. Tento byl předveden na loňské Světové výstavě psů v Dortmundu ve třídě mladých, kde získal titul V1, CAJC, Světový vítěz mladých.

Do Polska byl v 90. letech importován chovný pár ze Slovenska, o dalším osudu těchto jedinců se nepodařilo zatím nic zjistit. O případných odchovech v PL nejsou nikde žádné zmínky. S největší pravděpodobností zde chov velkých černých špiců úplně zanikl. Ale i zde mají chovatelé snahu tento chov obnovit a plánují importovat fenku.

Několik jedinců je také v Lucembursku a Holandsku. V ostatních zemích je velký černý špic prakticky neznámý. Na výstavách uvidíte velké černé velmi zřídka. Na loňské světové výstavě psů v Dortmundu byli předvedeni velcí černí v rekordním počtu 6 exemplářů. V ČR poslední 2 roky reprezentuje plemeno na některých výstavách pouze jeden 14letý pes Cleo Vlčina, který byl například na NV v Ostravě nejstarším vystaveným psem obou výstavních dnů.

O dalších barvách

Rozdíly mezi vlčím špicem a velkým černým špicem jsou dva a opravdu nepatrné

  1. Rozdíl v barvě srsti - vlčí má barvu šedo-stříbřitě „melírovanou“, výňatek ze standardu doslovně zní: „Šedooblačný - tj.stříbrošedý s černými konečky pesíků. Nemá mít příliš tmavou masku. Hříva a oblast kolem plecí je světlá. Přední a zadní běhy jsou stříbrošedé bez černých znaků pod loktem resp. loketním kloubem. Špička ocasu je černá. Spodní strana ocasu a kalhotky jsou stříbrošedé.“ Není žádoucí žlutavý nádech srsti. Výňatek ze standardu k černé barvě špiců: „V osrstění černého špice musí být také podsada, stejně jako kůže, tmavě zbarvena a na povrchu musí být barva sytě (lakově) černá bez jakéhokoli jiného, zejména bílého odstínu.“ Přestože je ve standardu kladen důraz na čistotu černé barvy, jsou vzhledem k málopočetnosti tohoto barevného a velikostního rázu všeobecně tolerovány drobné bílé znaky či lehce vlčí nádech podsady, případně srsti.
  2. Rozdíl v kohoutkové výšce - standard uvádí „výška vlčích špiců 50 +- 5 cm“. Výpočtem výšek chovných jedinců v ČR za posledních 10 let jsem došla k závěru, že průměrná výška se pohybuje okolo 51 cm, feny jsou menší než psi. Výška velkých špiců 46 +- 4 cm. Velcí špicové se vyskytují ve třech standardem přípustných barvách a to bílý, černý, hnědý. U velkých černých špiců se skutečnost poněkud rozchází s požadavkem standardu, tj. průměrná výška chovných jedinců v ČR za minulých deset let je 52,5 cm. Zde je jasně vidět vliv vlčích špiců v prvopočátku chovu velkých černých špiců, jak již bylo uvedeno na začátku článku. Naopak u velkých bílých špiců je průměrná výška chovných jedinců v ČR 43 cm, počítáno za stejné období jako u prvních dvou variet. Statistika velikosti velkých hnědých špiců neexistuje, protože za posledních 10 let se žádný jedinec v této barvě nenarodil.

Z tohoto vyplývá, že jediný rozdíl mezi vlčím a velkým černým špicem je pouze ve zbarvení srsti!!!

Na závěr

Špicové jsou věrní svému pánovi a jeho rodině, k cizím jsou poněkud odtažití. Výhodou tohoto psího plemene je, že postrádá lovecký pud. Co se týká využití špiců, jsou to výborní rodinní společníci, ale zároveň ostražití hlídači. Hodí se také k různým kynologickým sportům. Jsou známí i velcí špicové se záchranářskými zkouškami. Již jejich bohatá srst napovídá, že v zimě budou raději venku, i když i u špiců jako u všech ostatních psích ras platí, že kde je páníček tam je šťastný jeho psíček - to je třeba i v obýváku na gauči. Srst nevyžaduje zvláštní péči. Stačí jen několikrát do měsíce pročesat, v období línaní je potřeba pročesávat trošku častěji. Jejich srst má také vynikající vlastnost - neplstí se a má samočistící schopnost. Příprava velkých špiců na výstavy nevyžaduje žádnou střihovou úpravu srsti. Proto plně doufám, že si toto staré plemeno znovu najde své obdivovatele, milovníky a fandy, kteří budou toužit po tom, aby měli právě oni doma něco originálního a přitom tak nenáročného jako je VELKÝ NĚMECKÝ ŠPIC.

Tímto článkem bych chtěla poděkovat všem majitelům a chovatelům velkých černých špiců a všem lidem okolo, kteří mi poskytli spoustu informací, fotografií, fotokopií rodokmenů a měli se mnou trpělivost vše mi sdělovat a dohledávat historická fakta. Jmenovitě se jedná o pana V. Hulíka, ch. stanice Vlčina, který mi díky své dokonalé evidenci svých odchovů umožnil potkat nyní "mého" psa, kterého mám ve spoluvlastnictví (Cleo Vlčina); paní J. Hypšmanovou, ch. stanice "Vltavská perla", která byla poradkyní chovu pro velké špice, nezištně a ochotně mi poskytovala informace o posledních vrzích, jedincích a hlavně o začátcích chovu v ČR; a v neposlední řadě pak mé kamarádce a kolegyni M. Čižmářové, se kterou jezdíme dohledávat ty velké černé a bez které by mnohé fotografie ani nevznikly.

O autorce: Vystudovala SOŠ zemědělskou, od 13 let cvičila psy pod Svazarmem a v roce 1995 si pořídila první špiclinku. Nyní na výstavách propaguje velké černé špice s 13letým Cleem Vlčina. Tento pes získal jako veterán 4x BOB a byl jediným velkým černým na Evropské výstavě v Bratislavě! V roce 2003 nakryla Cleem fenu Aranku z Broumovského údolí, která byla zapůjčena na jeden vrh do její ch. stanice - fenka bohužel nezabřezla. Štěpánka zpracovává databázi velkých černých špiců (s pomocí Bibiany Kosariové), kontaktuje bývalé i současné chovatele včetně zahraničních a sbírá dostupné informace o všech jedincích. Sestavila také aktuální přehled krycích psů, má mnoho fotografií jak černých a hnědých velkých špiců, tak vlčích, kteří působili v chovu černých.

Publikováno 26.1.2004, poslední změna 1.6.2004. Článek vznikl pro Spicove.cz.

© 2002-2016 Spicove.cz

Tvorba www stránek - FutureXP.net

Veškeré dokumenty a materiály obsažené na stránkách Spicove.cz jsou předmětem autorského práva ve smyslu Autorského zákona. Nesmí být použity v jiných elektronických ani tištěných médiích bez výslovného souhlasu autora. Kopírování a šíření obsahu těchto stránek v jakékoli podobě je bez písemného souhlasu autorů nezákonné.