Zde se nacházíte: Chovatelství psů > Dítě a pes
Učte děti laskavosti ke zvířatům
Jak krásně vypadají malé děti – tmavě modré oči září jako slunce, malé ručky mají k zulíbání. Nikdo by si nepomyslel, že takhle malý tvoreček by mohl někomu ublížit - ale jen počkejte, až vás ty něžné prstíky chytnou za vlasy silou, kterou byste očekávali spíš u zápasníka sumo.
Vadilo by mi, kdyby mne někdo tahal za uši a píchal mne prstem do očí? Samozřejmě že ano, když by mi to působilo bolest. Ale já vím, že by to ještě mnohem víc vadilo mému psovi a mé kočce. Konec konců nemají stejné mateřské pudy, jaké vznikly mezi mnou a tím roztomilým děckem. A snaží se naše Janička mírnit? Ani v nejmenším. Právě rozvíjí několik svých nedávno objevených schopností – pohyblivost a jemnou (nebo hrubou) kontrolu svých motorů. Jedno je však pravda – zvíře neví, že akce dítěte nejsou míněny zlovolně. A toto nedorozumění může vyústit v nebezpečné situace – pro dítě i pro psa.
Zvířeti nelze lidskými slovy vysvětit, že dítě mu nechce působit bolest. A proto musíme učit své dítě dokud je malé, že musí se zvířaty jednat s citem. A jak ho to naučíme? Stejně jako učíme děti cokoliv jiného: dáváme mu dobrý příklad. Se zvířetem vždycky jednáme laskavě a v přítomnosti dětí si s ním hrajeme jemně. To platí zvláště v případech, kdy se rádi se svým psem "kočkujeme". Děti se učí příkladem a pokoušejí se napodobovat chování svých rodičů – a tak si necháme hravé pranice se svým psem raději na dobu, kdy děti už spí.
Trpělivost a pozitivní posilování jsou vynikajícími nástroji při učení dětí jak se chovat ke zvířatům. Budou-li děti a zvířata na sebe navzájem laskaví, pochválíme je, a budou-li se chovat špatně, dáme jim to znát. Samozřejmě platí, že někdy pevné "Ne!" nestačí, chceme-li dítě upozornit na to, že jeho momentální chování je nevhodné. V takové situaci je lépe dítě popadnout a odnést ho z dosahu psa nebo kočky. Tento přístup samozřejmě aplikujeme také u zvířat – chovají-li se nesprávně, prostě je na chvíli odvedeme z pokoje.
Pozor! Některé malé děti radostně a hlasitě křičí, když se blíží. Svým způsobem tak varují: "Přicházím a jsem plný elánu!". Budeme-li dítě podporovat, zvířata brzy pochopí, co tento "válečný" pokřik znamená – a nebudou-li právě mít chuť si hrát, raději se včas stáhnou. Také zvířata se mohou pokusit vyjádřit zvukově své varování, mají-li už dětí dost. Nikdy bychom je v tom neměli podporovat, ani bychom takové chování neměli tolerovat. Zvíře nikdy nesmí zavrčet, vycenit zuby, nebo dokonce chňapnout po dítěti. Jestliže se u psa projevuje takové nežádoucí chování, měli byste mu dát znát svoji nelibost, pevně ho okřiknout a přestat mu věnovat pozornost. V některých případech je vhodné poradit se také s odborníkem na chování zvířat, který vás může navštívit a pokusit se vyřešit problém dříve, než dojde k úrazu.
Na druhou stranu – pokud se pes zvedne a odejde od batolete stranou, měli byste ho odměnit – dělá přesně to, co by měl udělat, když už má pozorností děcka dost. Nikdy ovšem dítěti nedovolíme, aby se rozeběhlo za psem. Psi by měli mít bezpečné místo, kam se mohou stáhnout do ústraní a kde je nikdo nebude rušit. U koček to bývá snadnější – obvykle jsou dost malé, aby se mohly utábořit pod nábytkem, ale pro psa je takové útočiště neméně důležité.
Jiným možným způsobem jak naučit děti a zvířata, aby spolu vycházeli, je zapojit děti do odměňování zvířat. Pomozte dětem podat zvířeti drobnou odměnu – například hračku. Ale dohlédněte na to, aby dítě nikdy nebralo hračky nebo pamlsky psovi a také aby se dítě nedostalo mezi pamlsek a psa. Nejdůležitější ovšem sledovat děti se zvířaty nepřetržitě a pozorně a nikdy nenechávat děcko o samotě a bez dozoru s domácím zvířetem. Ani na okamžik. Velmi důležité je děti sledovat a nedovolit jim, aby zvedaly, nosily nebo chovaly své čtyřnohé kamarády bez dozoru. Zvíře se může vylekat a kousat nebo škrábat, jen aby se dostalo z náruče dítěte. Výsledkem může být poranění děcka i zvířete.
Co by měli vědět rodiče a majitelé domácích miláčků? Vaší povinností je naučit děti jak se chovat ke zvířatům. Naučte své děti správnému chování ke zvířatům a vaši čtyřnozí přátelé vás za to budou milovat. Co by měl každý rodič:
- Učit příkladem: být k domácím zvířatům laskavý a jemný – a děti budou dělat totéž.
- Zajistit zvířeti bezpečné útočiště, kam se může schovat, má-li už dětí dost.
- Nikdy nenechávat dítě se zvířaty bez dozoru.
- Nedovolit malým dětem zvedat a nosit zvířata v náručí.
- Pochválit děti i zvířata, když se k sobě navzájem chovají dobře.
- Chová-li se zvíře agresivně, vyhledat pomoc profesionála zabývajícího se chováním psů a léčbou poruch chování. A nenechávejte děti v blízkosti zvířat, dokud se problém nevyřeší.
Takže - mohou se děti přátelit se zvířaty i v útlém věku? Rozhodně ano, ale takové přátelství vyžaduje lásku, pozornost a opatrnou předvídavost ze strany dospělých.
Publikováno 19.5.2005. Převzato z Moloss speciál.