Zde se nacházíte: Chovatelství psů > Dítě a pes
Štěpánka Straková
V jakém věku je dítě schopno se postarat o domácí zvíře a jak se tento vztah vytváří?
Období diferenciace a separace vlastního "já" organizované na nižší úrovni. V tomto období jde o základní zakotvení v mikroprostředí spojené s pocity známosti, bezpečí a jistoty. Zároveň však jde také o přiměřenou stimulaci a realizaci motorických a kognitivních aktivit. Ke konci tohoto období může dítě psa rozeznávat jako objekt, kterého není třeba se bát a který je příjemný na pohmat.
Vzniká první symbolické chápání prostoru, první pojmy. Imprintingové období vnímání domova, oblíbené hračky a zejména zvířete. Některé děti již dávají přednost psům a s živým psem si hrají.
Dítě je v tomto věku schopno korigovat své projektivní představy se skutečným zvířetem. Není zatím schopné se o zvíře postarat, pokud rodiče v tomto věku pořídí dítěti psa, měl by to být pes velmi klidného plemene.
Pro toto období je typická určitá emancipace od rodiny. Je možno mluvit o veřejných a sociálních prostorech, ke kterým si dítě vytváří vztah. Právě kvůli sociální dimenzi začíná být pes mimořádně vhodným partnerem pro školní dítě, dodává mu sebejistotu a pocit bezpečí. Stále však nemůže být péče o psa ponechána jen na dítěti, i když se na ní podílí velkou měrou.
Sociální aktivity se mění na aktivity kulturní. Je zde výrazná potřeba uplatnit se za pomoci prostředí nebo proti němu. V tomto období dítě potřebuje rovnocenného partnera - může ho nalézt v psovi, zvlášť pokud nemá sourozence.
Začíná se objevovat zralejší vztah k živým tvorům. Pokračuje prostorová extenze spojená s prostorovým soupeřením. Zvíře je chápáno v širších vazbách svého druhu, u psa se dospívající aktivně podílí na výcviku a je schopen o něj zodpovědně pečovat.
Zdroj: www.rodina.cz. Spoluautor: Jakub Hučín