Zde se nacházíte: Chovatelství psů > Reprodukce
Umělé oplodnění
Magdalena Hodálová /Čižmářová/ (spicove@centrum.cz)
V první řadě je třeba uvést na správnou míru samotný termín "umělá inseminace", kterým je s oblibou nesprávně zákrok nazýván. Tento název je v podstatě nesmysl. Přirozená inseminace sice existuje, ale nepatří mezi léčebné úkony. Správné označení je "umělé oplodnění" anebo jednoduše "inseminace".
Umělé oplodnění u psů, které je předmětem našeho zájmu, vyzkoušel zřejmě jako první opat Lazzaro Spallanzani. Nejprve se o ně pokoušel u hmyzu a obojživelníků, posléze v roce 1780 provedl úspěšnou inseminaci feny. Historie a vývoj umělého oplodňování fen jsou dostatečně ilustrovány v článku Ing. Kolomana Ferjentsika "Přednosti umělého oplodňování aneb perspektivy moderní reprodukční technologie v chovu psů." Popsány jsou zde všechny rozumné a akceptovatelné důvody, které mohou k inseminaci vést. Zajímavá a u nás opomíjená je kupříkladu eliminace přenosu infekčních chorob. V našich podmínkách se sice riziko omezuje jen na běžnou bakteriální mikroflóru, při krytí v zahraničí však může majitel krycího psa požadovat po našem krytíchtivém chovateli buď vyšetření feny na brucelózu anebo rovnou nabídne právě inseminaci.
Neméně zajímavou výhodou, o níž se autor nezmiňuje, je i automaticky prováděné laboratorní vyšetření (tj. mikroskopie poševních výtěrů, stanovení koncentrace progesteronu a endoskopické vyšetření pochvy) k určení plodných dnů, které zvyšuje úspěšnost zabřezávání. (Podrobnějšími čísly se zabývá článek Umělá inseminace u psů aneb co lze vyčíst z výsledků v praxi?)
Na druhé straně stojí důvody, které rozhodně akceptovat nelze. Je to zejména stále běžně prováděná inseminace u psů neschopných normálního krytí z důvodu přílišné agresivity, či naopak rezervovanosti až úplné absence pohlavního instinktu (nesouvisí s nezkušeností). Je nezbytné uvědomit si, že takový jedinec by se v běžné smečce reprodukčně neuplatnil; koneckonců již dříve odmítli veterinární lékaři znalí genetiky umělé spojení jedinců, kteří se předtím nerozmnožovali přirozeným způsobem. Vzhledem k tomu, že šlo o veterináře-členy chovatelských klubů, zjevně z vlastních chovatelských zkušeností dobře věděli proč.
Další možnou komplikací, která by měla vést k odmítnutí inseminace, je vrozená abnormalita zevních pohlavních orgánů psa či feny. Tedy: inseminace je vhodným řešením situací, kdy není možné přirozené krytí (vzájemná averze partnerů, některý z partnerů je po úraze, velká vzdálenost bydliště krycího psa --> inseminace zmrazeným spermatem apod.), rozhodně však nesmí být upřednostňována před přirozeným krytím a neměla by zastírat poruchy pohlavního instinktu psů. Toto platí pro psy i feny, neboť se tato vada přenáší na obě pohlaví.
A jak je umělé oplodnění psů ošetřeno legislativně?
Vyhláška o ochraně zvířat při chovu
192/2004 Sb., § 6: Umělá inseminace, kterou může provést pouze osoba odborně způsobilá, se nesmí používat mezi jedinci, kteří se již předtím nereprodukovali přirozeným způsobem.
Mezinárodní chovatelský řád F.C.I.
Čl. 13. Umělé oplodnění: Umělé oplodnění není dovoleno provádět u psů, kteří se předtím nereprodukovali přirozeným způsobem. U umělého oplodnění feny musí zvěrolékař, který psovi odebral sperma, potvrdit správci plemenné knihy, ve které se budou štěňata zapisovat, že čerstvé nebo zmražené sperma psa, pochází od dohodnutého psa. Dále musí majitel eventuálně držitel psa poskytnout majiteli feny zdarma informace, uvedené pod bodem 7 písmeno a) - g)
Náklady spojené s odebráním spermatu a provedením inseminace jdou k tíži majitele feny. Zvěrolékař, který inseminaci provádí, potvrzuje plemenné knize, že fena byla oplodněna semenem vybraného psa. V tomto osvědčení musí být uvedeno místo a doba umělého oplodnění, jméno a číslo zápisu plemenné knihy feny, a jméno a adresa majitele feny.
Majitel psa, jemuž bylo odebráno semeno je povinen majiteli feny vystavit osvědčení o krytí, dodatečně k veterinárnímu osvědčení.
Chovatelský a zápisní řád ČMKU
Čl. VI. Krytí, odst 12.: Krytí feny může být nahrazeno inseminací. Tento úkon smí provádět pouze osoba odborně způsobilá (zákon č.166/1999 Sb.) a musí svým podpisem potvrdit, že bylo užito semene určeného (dohodnutého) psa nebo semene s veškerou předepsanou dokumentací. Náklady na inseminaci hradí majitel feny. Inseminace nesmí být v žádném případě použita mezi jedinci, kteří se již předtím úspěšně nereprodukovali přirozeným způsobem.
Co říci na závěr? Inseminace určitě ano, avšak jen ve skutečně odůvodněných případech. Snažte se zachovat přirozenou cestu reprodukce a věřte, že budoucí generace bezproblémově počatých pejsků vám to bohatě vynahradí!
Publikováno 23.6.2005. 2005, pro www.spicove.cz