Zde se nacházíte: Chovatelství psů > Začínáme s chovem
Několik rad pro nové majitele špiců
Magdalena Hodálová /Čižmářová/ (spicove@centrum.cz)
Zalíbil-li se vám německý špic, jistě máte zájem dozvědět se něco z historie i současnosti chovu tohoto plemene. Špicové jsou nejstarší vývojovou formou domácího psa. Při průzkumu kolových staveb z doby kamenné na březích švýcarských jezer byly nalezeny kosterní pozůstatky domestikované psovité šelmy, do značné míry podobné dnešním špicům. Tato nejstarší forma psa proto nese název pes bažinný - Canis familiaris palustris. Přenesme se o řadu tisíciletí a zjistíme, jak to bylo s německým špicem. V Německu se od nepaměti jako hlídač choval pes typu vlčího špice. Dále je doložen již od 17. století chov bílých špiců střední velikosti v oblasti Pomořanska. Roku 1899 byla založena první německá organizace chovatelů špiců a to konečně přineslo cílevědomé propěstování různých velikostních a barevných rázů špiců. Tento trend trvá v podstatě do současnosti.
Jak začít
Když už s určitostí víme, že jedině špic je to pravé, co nám s určitostí chybí a co obohatí náš život, začneme se zajímat, kde si štěně opatříme. Dobré bývá, navštívíme-li výstavu společenských plemen psů a tam u kruhu špiců vybereme tu správnou velikost a barvu, která by se nám líbila. Současně můžeme navázat kontakt s vystavujícími chovateli. Stejně dobře vám poskytnou informace poradci chovu pro toto plemeno, kteří vědí zcela přesně kde se co narodilo či narodí. V každém případě kupujeme štěně z rukou chovatele, který je členem Klubu chovatelů špiců. Takový chovatel dbá na to, aby štěňata předával dobře živená, bez vnějších a vnitřních cizopasníků a hlavně zdravá. Každý vrh je kontrolován poradci chovu a nekvalitní péče o štěňata by vedla k poškození dobrého jména chovatelské stanice nebo i k pozastavení chovu. Štěně si můžeme převzít v 8 týdnech stáří. Průkaz původu můžeme, ale také nemusíme obdržet při převzetí štěněte. Požadujeme proto kupní smlouvu, ve které se chovatel zaváže rodokmen předat, jakmile bude Hlavní plemennou knihou vystaven.
Základní povinnosti majitele
Pokud již máme za sebou onen krásný okamžik, kdy jsme štěňátko poprvé vypustili u nás doma, uvědomíme si zároveň, že bude dělat loužičky, hromádky i nejrůznější neplechy a přizpůsobíme tomu byt. Čistotě se učí štěně od samého začátku, ale víme, že opravdu čistotné štěně začne být až kolem 4. či 5. měsíce.
Jistě již jsme předem zvážili, že s příchodem malého psíka nám vyvstane celá řada nových povinností. Především to znamená zajistit jeho zdárný a zdravý vývin. Přivykáme je postupně na nové prostředí, nové zvuky a pachy, nedovolíme nikomu, aby štěně rušil ze spánku nebo při krmení. Vytváříme vždy a za všech okolností štěněti jistotu, že jedině u nás najde bezpečný úkryt před vším neznámým, co jej obklopuje a někdy i leká. Tím si zajistíme co nejužší vazbu, která je velmi důležitá při pozdějším nácviku poslušnosti. Bázlivého a stresovaného psa nikdy ničemu nenaučíme.
Dbáme na to, aby nám štěně neprochladlo v průvanu či ve vodě. Z toho důvodu štěně raději do půl roku stáří nekoupeme. Zde je na místě dodat, že špice všeobecně není nutné mnoho koupat. Docela stačí dvakrát do roka. O to více se věnujeme pečlivému a častému vyčesávání. Stejně opatrní na prochladnutí budeme nejméně 14 dní po vakcinaci.
Očkování
O jaké vakcinace se vlastně v útlém věku štěněte jedná? Určitě zajistíme nejpozději do 3 měsíců stáří očkování proti psince, infekčnímu zánětu jater a parvoviróze. Ve stáří půl roku necháme provést povinné očkování proti vzteklině.
Opatrnosti není nikdy dost
Velmi brzy celá rodina shledá, jak ji štěně naučí pořádku. Vše co zůstane někde ležet v dosahu malého ničitele, bude patrně nenávratně ztraceno. Počítáme s tím a dáme raději rovnou psíkovi staré bačkory nebo ponožky k likvidaci. Důležité je rovněž zvážit všechna nebezpečí, která jej ohrožují v jeho bezprostředním okolí. Zaslepíme nízké elektrické zásuvky, odstraníme šňůry el. vedení, zabráníme možným pádům ze schodů a výšek, zakryjeme jezírka a bazény, znemožníme útěk a vůbec předvídáme raději předem, protože štěně je tvor velmi zvídavý a všetečný.
Povaha špice a výchova
Povaha našeho milánka je z jedné poloviny dána po předcích, z druhé poloviny si ji vytváříme sami. Zásadně platí, že špic, pokud žije uprostřed rodiny, sám velmi brzy chápe co a jak se od něj očekává a co nikoliv. Pokud máme představu o určitém stupni poslušnosti, byť by to bylo jen naučení chůze na vodítku, musíme být v případě nácviku vždy naprosto důslední a na druhé straně velmi laskaví. Přirozená inteligence špice, jeho temperament a chuť se učit už dotvoří své. Při neúspěších s výcvikem si vždy připomeneme, že v drtivé většině případů se jedná o selhání člověka, nikoliv psa. Proto se především zamyslíme nad svými chybami, než je začneme hledat u psa.
Všechny výše zmíněné kladné vlastnosti špiců, které z nich dělají ideální společníky, spolehlivě zničíme, zavřeme-li je někam do kotce či uvážeme k boudě bez možnosti kontaktu s člověkem. Špic bude ochotně snášet stísněné bytové poměry, bude-li je sdílet s laskavým pánem. A rozhodně ho nebude těšit volnost na sebevětší zahradě, bude-li tam sám. Pes je svým založením smečkové zvíře a odsoudíme-li jej k samotě, rozvrátíme základy jeho osobnosti.
Výstavy
A jak dál, až nám psík poněkud odroste? Pokud shledáme, že se pes líbí nejen nám, ale i druhým lidem, zatoužíme možná změřit kvalitu svého chráněnce s jinými jemu podobnými. K tomu účelu slouží již od stáří 6 měsíců kynologické výstavy.
Bonitace
Pokud nám pes či fena dospějí, začneme se možná zajímat o to, jak se zařídí, aby po psovi byla štěňátka a fena aby mohla odchovat vrh. Za tím účelem jsou Klubem chovatelů špiců pořádány několikrát do roka tzv. bonitace, na kterých psa prohlédne odborná bonitační komise. Pokud zvíře nevykazuje vady vylučující z chovu, je mu přiznána chovnost, což znamená, že může s vhodně vybranými partnery odchovat potomstvo, které má právo obdržet průkaz o původu. Podrobnosti týkající se chovu špiců upřesňuje chovatelský řád klubu, který je možno objednat u jednatelky klubu. Pro nás, jako majitele v budoucnu bonitovaného nebo na výstavách předváděného jedince, z toho vyplývá potřeba naučit od malička psíka tomu, aby si nechal bez odporu prohlédnout a spočítat zuby, nechat se změřit a pod. Rozhodčí většinou nejásají nad tím, jak hbitě jim pejsánek ukousl prst, ba naopak, mají právo odmítnout posoudit agresivního psa.
Slovo závěrem
Zásadně platí, že veškeré informace, které vám mohou pomoci k dobrému startu mezi velkou rodinu pejskařů, má za povinnost sdělit vám chovatel. Tím je myšleno vše, co se týká prvního půl roku života psa. Další informace týkající se organizace Klubu chovatelů špiců, výstav, bonitací a pod. vám poskytnou členové výboru Klubu.
A na úplný koneček tohoto povídání o špicech něco málo o tom, že psíka jsme si jistě pořídili po dobrém uvážení. Získali jsme tím kamaráda na řadu let a jistě neovlivní váš vztah k němu třeba to, že na výstavách nebude hodnocen mezi nejlepšími. Žádný odborník - kynolog ani žádný chovatel nemůže s určitostí říci, že to či ono štěně bude jednou šampionem. Lze pouze předpokládat. I po nejlepších rodičích může dojít k nežádoucímu překvapení a naopak po průměrných rodičích může vyjít v potomstvu špičková kvalita.
Schopnost předávat vrozené vlohy totiž sahá mnohem dál než jen k rodičovskému páru a variabilita je tudíž velmi rozmanitá. Chov čehokoliv živého, byť řízeného člověkem, si stále ponechává řadu nekonečných tajemství, a to je na cílevědomém chovu právě zajímavé. S jistotou lze říci jedinou věc. Pes žije s člověkem řadu tisíciletí. Byl během té závratné doby zatracován i zbožňován. Nic nedokázalo pouto mezi ním a člověkem zpřetrhat a toto výjimečné společenství bude nepochybně trvat i nadále. Važme si proto toho, že patříme mezi to úžasné společenství a nechtějme od našeho oddaného přítele víc, než nám může dát.
Publikováno 26.1.2007. 2002, pro www.spicove.cz