Špic v ČR - Spicove.cz

Zde se nacházíte: Vaše příběhy

Děti je třeba zapít...

Ing. Hana Čtyroká (ctyroka@pef.czu.cz)

Má kamarádka má devítiletého kluka Vašíka, několik velkých psů a švagra. Ten jednou přiběhl, celý udýchaný rovnou z porodnice, aby se podělil se svými blízkými o skvělou zprávu. Po mnoha letech marného čekání a pobíhání po doktorech se mu konečně narodilo zdravé a čilé děťátko!

Byl bez sebe nadšením a tak to také patřičně oslavil a zapil. Malý a bystrý Vašík se do kuchyně nachomýtl zrovna v okamžiku, kdy se jeho strýček potácel po místnosti, něco zkomoleně a hlasitě vykřikoval a vypadal dosti podroušeně. Kamarádka synka rychle vyvedla ven a pečlivě mu vysvětlila, že je "strejda hodně unavený" a "děti že se musejí zapít, aby byly zdravé". Doufala, že tím se vše vyřešilo.

Klubíčko štěňat...

Za nějakou dobu se její fence narodilo neskutečných 13 štěňátek. Některé byly díky nedostatku místa v mámině bříšku drobnější a tak, aby Vašík nebyl zbytečně smutný, kdyby nějaké případně umřelo, v prvních dnech kamarádka několikrát o této možnosti mluvila a vysvětlovala. Práce bylo jak na kostele: psí mámu několikrát denně pořádně nakrmit, štěňátka hlídat, co dvě hodiny je pomáhat nakojit, masírovat, uklidit, navíc mezitím chodit do práce, vařit, prát, nakupovat... Manžel byl samozřejmě většinu dní v práci, starší syn zaujatý mnohahodinovým cvičením na hudební nástroj, neb studuje konzervatoř. Tudíž měl najednou vynalézavý Vašík víc prostoru pro své aktivity, než by snad bylo žádoucí.

Kamarádka jednou přiběhla z prádelny přímo od psí rodinky a v bytě byl podivný klid. Jeden pes rozvalený v kuchyni, ani nezvedl hlavu, a Vašík, obvykle značně hlučný, spal v pokoji pod stolem. Vedle něho ležel lavór, stejně jako kluk i pes i vše kolem zapatlaný od něčeho podivného. Hnědá tekutina se žmolky něčeho bílého a žlutého. Kamarádka se rozlítila, vzbudila nebohé dítě i psa a snažila se důsledným výslechem zjistit, co že se tady vlastně za její nepřítomnosti stalo. Inu, Vašík chtěl narozená štěňátka zapít, "aby byla všechna zdravá" a přibral si k tomu největšího psa. Ten sice nebyl právoplatným otcem miminek, ale to v té chvíli bylo úplně jedno. Byl to představitel psího rodu. Jenže nechtěl nabízený rum samotný pít. Vaška to ale nezaskočilo. Celý půllitr této zlatavé tekutiny nalil do lavoru, vidličkou k tomu rozmačkal dva měkké tvarohy, sklenici medu a dva pytlíky piškotů. Tuto směs pak jedli jednou lžící společně a nerozlučně - "jednou já, jednou ty"... Dříve než kamarádka strčila kluka pod ledovou sprchu, stihl ještě zavolat: "Ale on měl víc než já!".

Piškotky s rumem? Kde?

Staršího syna poslala s podnapilým padesátikilovým psem ven, aby ho čerstvý zimní vzduch probral, jenže ten na to zřejmě nestačil. Chlapec se za chvíli vrátil s úpěnlivou prosbou o pomoc. Opilý psí kámoš, který sotva pletl nohama, se mu nakonec zhroutil asi 200 m od domku a odmítl se hnout. Kamarádka mu pak přes půl hodiny domlouvala a vláčela ho domů.

Manžel, který přišel o chvíli později, se také nestačil divit. Už dlouho nebylo v domě takové ticho a poklidno...

Jedno je však jisté. Ti dva novorozené psí děti zapili opravdu dobře, neumřelo ani jedno a jak jsem se nedávno přesvědčila na vlastní oči, mají se čile k světu.

Publikováno 17.10.2006. Uveřejněno se souhlasem autorky.

© 2002-2016 Spicove.cz

Tvorba www stránek - FutureXP.net

Veškeré dokumenty a materiály obsažené na stránkách Spicove.cz jsou předmětem autorského práva ve smyslu Autorského zákona. Nesmí být použity v jiných elektronických ani tištěných médiích bez výslovného souhlasu autora. Kopírování a šíření obsahu těchto stránek v jakékoli podobě je bez písemného souhlasu autorů nezákonné.