Zde se nacházíte: Vaše příběhy > Návštěvy
Na návštěvě u... Jaroslavy Doležalové
Jan Šimeček (photojs@seznam.cz)
Nedávno bylo možné si v denním tisku přečíst kategorické zpochybnění vhodnosti psů - naháčů pro alergika. Krátká strohá informace v jednom z nejčtenějších deníků vyvolala polemiku, spoustu otázek a svým zjednodušením přinejmenším zkazila náladu mnoha majitelům psů - naháčů. Osobní zkušenost s alergií a astmatem má jihlavská chovatelka peruánských naháčů paní Jaroslava Doležalová.
Poprvé mne tato chovatelka zaujala na výstavě, kde předváděla svého naháče velmi elegantně oblečena, navíc v bílých rukavičkách. Ostrý kontrast proti nevkusným lesklým teplákovým soupravám, které na společenské akci, jakou je výstava psů, nemají co dělat. Tehdy jsem ještě netušil, že rukavičky v tomto případě zakrývají následky astmatu komplikovaného ekzémy. Také jsem netušil, že paní Jaroslava má ve skutečnosti psy dva. Peruánské naháče fenku Clerii a psa přezdívaného jako "Bubáček". Rád jsem přijal pozvání a přivítal možnost fotografovat potomky těchto dvou šampionů. A také možnost pohovořit s manželem Jiřím a dcerami Luckou a Vendulkou. Samozřejmě přišla řeč na výstavní úspěchy obou psů, odchovaná štěňata, ale došlo také na vyprávění o tom‚ jak se žije s astmatem a alergií. Své zkušenosti vyprávěla nejen paní Jaroslava, ale i dcera Vendulka.
Oba naháči přišli do domácnosti Doležalových asi před pěti lety. Paní Jaroslava vzpomíná na dětství poznamenané nemocí. Obavy rodičů ze záchvatů, izolace od ostatních dětí. Izolace od běžných radostí spolužáků. V sedmnácti letech vymohla na rodičích štěně boxera. Nastalo celkové zlepšení zdravotního stavu. Přišlo manželství, ale během těhotenství se stav změnil k horšímu. Pes musel opustit domácnost. Zkušenost se psem a touha zůstala. Paní Jaroslava se dočetla o existenci nahých, bezsrstých psů. Shodou okolností tehdy v Jihlavě fenka naháče byla a tak paní Jaroslava majitelku fenky navštívila, aby vyzkoušela svoji reakci. Ta se ukázala jako příznivá, navíc si paní Jaroslava naháče zamilovala. Některé zkušenosti jsou nesdělitelné, nepřenosné. Lze jen odhadnout, jak velikou pomocí je přítomnost psa v osamění, po prožitém záchvatu. V době, kdy přemáháte úzkost, manžel musí do zaměstnáni, dcery do školy. Ve chvíli, kdy sbíráte odvahu dojít na obyčejný nákup. Jednoduchá, přímočará odpověď na otázku vhodnosti naháče pro alergika-astmatika neexistuje. Většina alergologů se staví k soužití lidí a zvířat v domácnosti odmítavě. Nelze se jim divit. Čekárny plně nemocných, až 20% populace trpí některou z alergií. Nelze ovšem popřít, že závažný vliv na průběh onemocněni astmatem či alergií má psychický stav pacienta. Zde občas dochází ke střetu názorů alergologa s psychologem, případně psychiatrem.
Vzhledem k osobní zkušenosti si paní Jaroslava počíná při prodeji štěňat naháčů alergikům velmi opatrně. Zájemce má možnost osobního kontaktu se psy a dost času na rozhodnutí. Pokud by se přece jen objevily zdravotní problémy, štěně lze vrátit. Tato možnost je však krajní a nevyužívaná. Štěně naháče pomáhá nemocnému z izolace. O tom vědí své odborníci na canisterapii. Paní Jaroslava vypráví, že již pobyt v čekárnách zdravotnických zařízeni je stresující. Astmatici doslova žijí svou nemocí a z nedostatku jiných podnětů se zabývají jen svým postižením. Dcera Vendulka dokonce dostala jako úkol od lékaře vést si deníček, kde měla pravidelně zaznamenávat, s jakými alergeny se ten den setkala a jak reagovala. Vědecky možná zajímavé, pro dívku deprimující.
Zde by možná bylo zajímavé jmenovat alergeny, které se u psů vyskytují: Chlupy, sliny a lupy. U naháčů první alergen prakticky odpadá. Jaké nebezpečí tedy opravdu hrozí a co je třeba zvážit při nákupu štěněte, máte-li doma alergika? Odpověď se lze dočíst např. v knize RNDr. Ludmily Vackové Csc "Astma a alergie". Autorka uvádí: ‚Alergeny ze psů jsou ve srovnání s kočičími daleko méně agresivní. Více než 30% všech alergiků sice vykazuje určitou reaktivitu na psí alergeny, nicméně příznaky alergických onemocnění, především pak astmatu‚ jsou mírnější. Podobně jako u koček i psí alergen byl izolován ze slin, chlupů i kožních lupů. Přehlednost situace z hlediska přesného rozdělení a charakteristiky psích alergenů komplikuje fakt, že existuje více než sto různých druhů psů, jejichž alergeny se navzájem mírně liší. Z toho též vyplývá, že alergici toleruji určité druhy psů lépe než jiné. Na základě dosavadních znalosti však nelze zatím všeobecně doporučit určitý druh psů jako "nealergický". Nejnovější výzkumy uvádějí, že například koupel rodinného miláčka alespoň jednou týdně sníží množství alergenů téměř na polovinu". Slova RNDr. Vackově může potvrdit vlastní zkušeností mnoho majitelů naháčů. Rodina Jaroslavy Doležalové již není deprimována nemocí. Pár veselých a milých naháčů dokázal bez nadsázky nahradit obavy a úzkost radostí.
Na pomyslnou misku vah při rozhodování o koupi nahého štěněte položme i slova psychiatra MUDr. Miroslava Skačániho: "Jestli lze zařadit astma mezi psychosomatické nemoci, je otázkou spíše akademickou. Co je podstatně důležitější, je fakt, že především dlouhotrvající negativní psychické podněty jako špatné rodinné prostředí v dětství, nevydařené manželství, problémy v práci nebo i válečné útrapy mohou vyvolat u již disponovaného jedince problémy s dýchacími cestami hraničící až s rozvojem astmatu. U osob, u kterých už k rozvoji astmatické poruchy došlo, se doporučuje, aby jejich život byl oproštěn od stresů a aby v jejich životě dominovaly spíše emoce kladné jako radost, veselost a podobně. Jistěže na uvedený rozvoj pozitivních emoci má nemalý vliv i přítomnost domácího mazlíčka, kterým je v současnosti především pes.
Z těchto důvodů paušálně a bez výjimky alergikům zakazovat, aby měli doma psa, který by byl jejich někdy jedinou citovou oporou, jistě není rozumné. Odborník by měl posoudit, jestli u dotyčného postiženého jedince je přítomnost psa vhodná, či nikoliv, jestli jeho přítomnost nezhoršuje onemocnění. Pokud se tyto faktory vyloučí, lze přítomnost psa v domácnosti jenom doporučit. Již pouhý dotek psa, jeho pohlazeni, hraní si sním, jako i projevy psi lásky působí velmi citově pozitivním a zklidňujícím účinkem na každého běžného člověka. U osob, které jsou nějakým způsobem citově labilnější nebo deprimované, o to víc. Snižuje se vnitřní napětí a mizí pocity nemotivovaného strachu, které zhoršují zdravotní stav nemocného. Z těchto důvodů, pokud to zdravotní stav pacienta jenom trochu dovolí, lze přítomnost jakéhokoliv zvířete a psa především, z hlediska psychologického přístupu k nemocnému, jenom jednoznačně doporučit."
Publikováno 13.9.2004. 1999, uveřejněno se souhlasem autora.