Zde se nacházíte: Vaše příběhy > Psí život
Kamarádi aneb kdo, kde a s kým... (12. díl)
Hana Toulová (toul@volny.cz) http://www.cherie-boheme.com/
Na špicech a na svých psech obzvláště velmi miluji jejich povahu. Jsou to veselá a do krajnosti zvídavá stvoření, ale přitom po agresi a, nedej přírodo, po lovu ani památky. Benžík kdysi dávno nedopatřením zavraždil myš (buď byla zamilovaná nebo zdrogovaná, ale včas neutekla). Jeho konsternovaný výraz nezapomenu: "To je ale blbá pískací hračka, vždyť jsem si jen párkrát písknul a už to nefunguje, šmejd jeden".
Kdysi námi chované slepice byly taky středem zájmu. Psi občas udělali "letecký den". Honili je tak dlouho, až slepice nízkým klouzavým letem v zoufalství rotovaly v hejnu tvaru tornáda nad výběhem. Stávalo se, že se jim potom "zarazila snůška, či co" a pomstychtivě nenesly a nenesly. Žádné zvláštní nebezpečí slepicím nehrozilo. Později některé obzvláště drzé krákory byly ochotny naše psy úplně ignorovat nebo se proti nim dokonce výhružně obrátit. A kvoknout. Protože ekonomická nerentabilita našeho chovu slepic byla značná, tak když nás díky pokročilému věku (a kuně skalní, která blízko nás založila rodinu) opustily, nezjednali jsme náhradu. Naši psi ovšem přišli o zdroj pobavení. A já o procházky po zahradě v časných ranních hodinách, polospící, neupravená, za účelem vypouštění slepic z budníku. Marně se neříká za kuropění. Kurové možná pěli, ale já tedy ne.
O nesmrtelném soužití pejsků s naší kočkou Mauréé jsem se zmiňovala v jiném povídání. Náklonnost byla oboustranná. A tak jsou pejsci schopni a ochotni vycházet s každým, s ostatními zvířaty i s dětmi... Pojďte se podívat do fotogalerie špiců a jejich kamarádů!
Publikováno 23.2.2004. 2004, pro www.spicove.cz