Zde se nacházíte: Vaše příběhy > Psí život
Kde borový zaváněl háj... (26. díl)
Hana Toulová (toul@volny.cz) http://www.cherie-boheme.com/
K úvaze mne nemotivuje lásky čas a s borovým hájem jsem to možná také přepískla. Jde spíš o, jak bych to řekla... když jde o něco nepodstatného, tak se někdy v přísném soukromí dá říct, že jde v podstatě o... o nic.
V očích chovatele se právě toto nic stává zásadním faktorem. Když sbírá po svých psech úhledné tmavé, malé a tuhé doutníčky, je chovatel šťasten, protože má zřetelně a očividně potvrzeno, že krmení je kvalitní, zvířata zdravá a v dobrém rozmaru (také úklid nebývá tak náročný). Když po psech zůstávají produkty spíše pastovité, objemnější, ale držící tvar, chovatel mírně zpozorní, zauvažuje o značce krmiva, jestli je to ta pravá, ale po zdravotní stránce svých odchovanců zůstává v klidu.
Běda, jestliže objem a tvar toho... v podstatě nic... neodpovídá představám. Zvětšený objem napovídá, že chovatel zakoupil granulky zvané "lopaťák". Pes slupne objem zvící lopatky a zanechá na druhém konci trávení hromadu jako horu Říp a popírající velikostí zákon o zachování hmoty. Tedy horu tak na lopatu. Většinou se jedná o potravu zakoupenou za "výhodné ceny", třeba 10 kg granulek stojí 120,- Kč. (Podle selského rozumu - 1 kg krmného masa za minimální!!! cenu 10 Kč, balastní látky, obiloviny, zelenina atd. 5 Kč/kg, výroba 0,50 Kč/kg, doprava a marže obchodníka 2,50 Kč/kg... což už máme náklady 18 kč/kg, takže prodejce směsi za 12 Kč/kg musí být nutně členem utajované charitativní organizace, kladoucí si za cíl podporovat majitele a chovatele morálně i ekonomicky. Anebo je prodávané krmivo zn: napajcovanej fujtajbl).
Nejhorší je, když výsledný produkt psího trávení je prskanec podivné barvy a drtivého zápachu. Prskanec je chovatelem podroben detailní prohlídce, je zkoumána barva, tvar, množství, obsah atd. Je hodnocen, neobsahuje-li gelovitou nažloutlou hmotu (odloučená sliznice střev), není-li přítomna tmavočervená barva (natrávená krev, ó hrůzo, možná zánět žaludku!??!!), jasně červená barva (krev z koncových částí střeva nebo konečníku - zapíchnutá střepinka kosti??). Mohou být objeveny i známky parazitů (zase jsme něco prošvihli s odčervováním... naštěstí - tak tohle se mi nestalo už hodně dávno).
Při volném pohybu více psů po domácí lokalitě nastává další problém jako hrom. KDO to byl? Ne vždy chovatel vidí přímého pachatele. Takže - je nutno provést šetření pozorováním... Není některý ze psů neobvykle "zamyšlený"? Nehraje si a nevrle zalejzá? Nemá některý potřísněnou "odvrácenou tvář"? U naháčů se toto hodnotí obzvláště dobře. :-) Šetření probíhá ještě několik následujících dnů, protože, i když problém ve většině případů sám odezní, tak co když ne!! Proto chovatel těkaje s lopatkou po trávníků připomíná šíleného houbaře.
Hledání pokladů totiž tvoří nedílnou součást života, protože jednak by za chvíli nebylo kam šlápnout - stačí den nečinnosti a věšení prádla na dvorku používaném i miláčky připomíná tanec svatého Víta na minovém poli a jednak zdravotní stav miláčků nutno míti pod kontrolou. Výsledky sběrné činnosti také mohou představovat problém. Jsou-li shromažďovány na jednom místě, to, co zavání není borový háj zcela jistě. Popelnice také není to pravé. Když popeláři jezdí 1x za 14 dní, dosáhli bychom hravě výše uvedeného efektu borového háje a navíc bychom byli nenáviděni sousedy v okruhu několik set metrů. Zbývá jedině kompost. Vyhloubit jámu, zasypat vápnem a nechat přírodu pracovat. Tak se chovatel či rodinný příslušník mění jednou týdně v krtka a hloubí a hloubí (až je kompost jako ementál a žížaly padají přepracováním).
A pak, je jde jen o skoro nic.
Publikováno 27.6.2005. 2005, pro www.spicove.cz