Zde se nacházíte: Vaše příběhy > Psí život
Máj byl lásky čas (36. díl)
Hana Toulová (toul@volny.cz) http://www.cherie-boheme.com/
Často se stává, že více fen ve smečce hárá víceméně zároveň. Tento přírodní jev bývá příčinou řady veselých historek. Letos u nás opět nastalo s jarem hromadné hárání a místo vcelku poklidné atmosféry je dům plný vzteklých trhovkyň, které dělají možné i nemožné, aby ostatním hárajícím a celému světu ukázaly "kdo vejš a kdo dál".
Leika a Texík aneb pár snů
Psí pánové mezi tím založili klub frustrovaných neurotiků. Nemůžou se dohodnout, kdo je největší kohout na pomyslném smetišti a na to, že jsou psi, kokrhají celkem zdatně. Vrčí a naznačují si navzájem, že si surově urvou části těla, zničí se a zakousnou. Stávají na zadních proti sobě, zuby vyceněné a smrt v očích. Zaujímají dominantní pozice a při značkování si můžou vyvrátit zvednutou nohu v kyčli. Jenže vzhledem k objemným kožichům zůstává jen u vášnivého vyhrožování.
Čínská nahatice vypadá obzvláště pikantně. Vytahuje uši do nemožných úhlů, až vypadá spíš jako oslík než jako číňanka, ocásek napružený, jak by v něm byl ocelový drátek a kmitá na všechny strany. Ani ne, že by byla tak velmi veselá, ale snaží se rozšířit máváním svůj sexy parfém co nejvíce kolem sebe. Jak ráda by pro založení rodiny uhnala sousedovu stafordku. No, holka, to jsi uhodla :-))
Andulka se chce taky prosadit, takže v podstatě chodí po předních nohou, zadečkem mává vysoko, převysoko a značkuje snad každou travičku, značkuje i značkující ostatní fenky a pak mohutně vykopává zadníma, až se za ní práší. Snaží se převálcovat i hárající Barušku, čínskou chlupatici, která je se svými šesti kily proti dvoukilové Andulce jiná váhová kategorie. Ještě štěstí, že Barča je flegmatik, jinak bych měla brzy z jedné Andulky dvě. Jakmile některá z háravek zaujme vyzývavou pozici a chce umístit svůj seznamovací inzerát (kamkoli) přiběhne jiná a utrousí kapku, aby nápadník nebyl na pochybách, že by si mohl vybrat. Je hůře než v pohádce, kde měl král tři dcery.
Můžeme vyhlásit motto pro psy "Vždy připraven" a pro nás "Lidé bděte". Jediné štěstí, že místní vořeši ještě nenašli díru v plotě nebo se po vzoru hraběte Monte Christa nepokoušejí o podzemní hloubený tunel. Což o to, bdím, ale kdyby bylo po mém, tak holky fasují pás cudnosti, protože jejich vynalézavost je veliká. Neháravky nemají chvíli klidu. Musí stůj co stůj udržet své postavení ve smečce, proto se hojně zapojují do všeobecného vrčení, cenění a značkování. Pokud někdo ze psích frajerů na to má "glejt" a "přijde ke štěstí", tak jsou ostatní na mrtvici, protože se dotyčný předvádí hrdě jako obecní přižeňovač a myslím jim o tom i škodolibě vypráví.
Naštěstí je lásky čas jen párkrát do roka. Kdybych měla hlídat mravopočestnost trvale, přijdu o zbytky vlasů a budu mít na oku cink. Pak se, dá-li příroda, vylíhnou malá strakátka. Máme políčeno na oranžovobílá! Tím jsou všechny útrapy zapomenuty. Už jsem vám říkala, že nejúžasnější jsou špicové a strakatí obzvláště?
Publikováno 30.8.2007. 2007, pro www.spicove.cz