Špic v ČR - Spicove.cz

Zde se nacházíte: Vaše příběhy

Sam nejlepším eurasierem Německa 2005

Ing. Miluše Jůzová (umipro@volny.cz)

Vážení přátelé, dovolte mi, abych se s Vámi podělila o radost nad vynikajícím úspěchem Sama. Vzhledem k tomu, že jsem členkou německého klubu EKW, který zahrnuje eurasiery, mohla jsem se zúčastnit soutěže TOP TEN 2005 o nejúspěšnějšího eurasiera roku. Soutěž se vypisuje každý rok a vyhodnocuje se prvních deset nejlepších eurasierů. Klub každý rok zaštiťuje určitý počet výstav a z nich se počítají body dle umístění. Letos to bylo celkem 14 výstav. Sam se zúčastnil 10 výstav a nasbíral celkem 114 bodů, Agi vom Schneegraben, moje fenka, se zúčastnila 9 výstav a nasbírala celkem 86 bodů a umístila se na 8. místě, což je také super, protože mít oba psy v první desítce a to ještě v zemi původu plemene, kde na výstavách je 35-60 psů, je úspěch zvlášť velký.

Sam a Agi
Sam a Agi

Musím říci, že mnoho Němců nemůže přenést přes srdce, že poprvé zvítězil cizinec a ne Němec. Však také na předposlední výstavě mi bylo sděleno, že si členové stěžují, že jezdím na výstavy a z každé výstavy si odvážím poháry za umístění do první čtveřice, a že by se mělo dělat umístění jen pro Němce. Proto jsem čekala co vymyslí na poslední výstavu, protože rozdíl mezi prvním a druhým místem byl jen 5 bodů. Poslední výstava se konala 650 km od našeho bydliště 26.11.2005 a měl posuzovat rozhodčí, kterému se Sam již hned na druhé výstavě v Erfurtu velmi líbil a tam tehdy porazil loni druhého nejlepšího psa. Jaké však bylo překvapení, když místo onoho rozhodčího nastoupila jako rozhodčí členka a chovatelka klubu paní Prösser, která nás také již v Ludwigshafenu posuzovala a aniž by něco vytkla, dala oba na poslední místo a to dokonce před Agi dala úplně vylínalou fenu, což i některé Němce zarazilo. Takže mi bylo jasné, že opět jako nežádoucí cizinci skončíme na posledním místě a taky ano. Před Samem skončil pes, který vypadal jako fena a navíc vybočoval zadní nohy a dokonce i v postoji je měl vybočené. Když jsem byla v kruhu s Agi tak jsem paní předsedkyni oznámila pořadí jaké bude, protože ona také vystavovala a byl čas si popovídat, protože posudek jednoho psa trval minimálně 5 minut i více.

Pořadí pak bylo jak jsem určila. Všem psům, kteří se umístili do čtvrtého místa vždy řekla co si cení či co jim vytýká, jedině mě jen podala ruku a nic neřekla. To mě naštvalo a po posuzování jsem za paní rozhodčí šla a řekla jsem jí, že bych chtěla vědět, proč vždy u ní skončíme na posledním místě a že bych chtěla vědět co je na psech špatného, protože posudek jsem ještě neměla v ruce. U Sama mi řekla, že je krátký a u Agi jen že nemá dostatečně hustou srst (Agi nyní začala línat). Takže jsem paní rozhodčí řekla, že její posuzování nebylo objektivní, protože dát před nás psa, který špatně běhá a navíc má výraz feny tj. malou hlavu, je dosti divné a že si myslím, že u ní i kdybych předváděla německého psa, vždy skončíme na posledním místě, protože nehodnotí psy, ale mě jako cizince. A navíc že to, že je Sam krátký je jeho přednost a ne chyba, protože právě ve standartu je uvedeno, že pes má být kvadratický a ne dlouhý, což ale většina psů v Německu není a jsou dost dlouzí. Navíc jsem jí řekla, že jen ona jediná dala moje psy vždy na poslední místo.

Sam - 15 měsíců
Sam - 15 měsíců

K tomuto bych chtěla říci obecně, že mi nevadí když se přede mnou umístí lepší pes či stejných kvalit a pak

rozhoduje jen vkus rozhodčího, ale vadí mi když přede mnou skončí pes horší a to nemluvím jen u eurasierech, ale mnozí ví, že se dovedu ozvat i u druhého plemene které mám, a to akita inu. Myslím si, že je dost divné odůvodnění rozhodčího, že mého psa dává na druhé místo z důvodu, že mu vadí, že je na spodní hranici výšky a přede mě dá psa, kterému vytkne špatný pohyb. Osobně si myslím, že špatný pohyb je již vada, ale spodní hranice je stále splněný standart. Dále je zajímavé, že u nás bez problémů se na prvních místech i titulech BOB umisťují psi, kterým chybí zuby, to naštěstí v Německu bez milosti trestají buď dobrou nebo bez posouzení.

Nyní zpátky k oné výstavě. Čekala jsem proto netrpělivě jak skončí třída otevřená, kde vystavoval pes, který byl na druhém místě. Paní rozhodčí si to asi špatně spočítala a dala onoho psa na druhé místo, tak Sam porazil druhého psa jen o jeden jediný bod. Paradoxem však je, že majitelka a vlastně soupeřka je moje přítelkyně a na všech výstavách mě jako první vítá a také jako jediná opravdu jediná mi pogratulovala k vítězství, nikdo ostatní z dalších umístěných mi nepogratuloval, kromě paní předsedkyně, která rozdávala diplomy a s kterou si také velmi dobře rozumíme a také ona jediná mi vždy v případných otázkách pomohla a často si spolu také mailujeme...

Při vyhlašování výsledků a focení dali před Sama psa, který soutěžil ve třídě veteránů a čestné a umístil se na prvním místě, takže to ve skutečnosti na fotce pak bude vypadat jako že Sam je na druhém místě. Další rozčarování bylo, když na pohárech opravdu velkých a pěkných nebylo vůbec jméno psa ani umístění. Prostě Deutschlandsieger 2005 si může říkat všech deset psů. Jsem zvědavá, zda se vůbec v německém zpravodaji objeví Samova fotka a zda také bude na německých internetových stránkách. Je to již asi 3/4 roku co jsem posílala paní co má na starosti zpravodaj a internet fotky obou psů, ale nikde se žádné neobjevily, prostě jsem nežádoucí cizinka, která si je se svými psy dovolila obrat o ten nejvyšší titul.

Je opravdu s podivem, že pokud jsem měla na výstavách zahraničního rozhodčího nebo německého,který však úzce nespolupracuje a s klubem či není jeho členem, tak oba psi byli na prvním nebo druhém místě a to dokonce z 9 či 7 jedinců. Když však posuzoval člen EKW klubu, nikdy se dobře moji psi neumístili a první co bylo, než vůbec byli posouzeni, tak otázka odkud jsem a z jakého chovu jsou psi. Takže na závěr bych ještě jednou chtěla tento super úspěch Sama a Agi zdůraznit, protože být prvním v zemi původu plemene se jen tak někomu nepovede a myslím si, že takových chovatelů či vystavovatelů u nás není moc.

Úplně na závěr bych chtěla říci něco váženým rozhodčím a toto nejsou jen má slova, ale mnoha dalších vystavovatelů. Mezi vystavovateli, když jdou do závěrečných odpoledních soutěží, jsou slyšet slova „stejně se jdeme zúčastnit do počtu a dělat jen křoví“ a mají pravdu, protože zde to již většinou nezáleží na psu, ale na tom, kdo stojí za psem, a tak neustále vyhrávají a umisťují se ve všech soutěžích ti samí lidé a přitom mohou vystavovat i více psů. Myslím si a ne jen já, že by bylo spravedlivější vybírat vždy jiné jedince. Určitě by jste přiměli tím více lidí k účasti. Vždyť v závěrečných soutěžích jde vždy ten nejlepší z určitého plemene, takže se nemusíte bát, že by jste vybrali nějakého špatného psa. Takže špiclíci následujte Sama a ukažte Němcům, že máme výborné psy. Všem přeji krásné prožití Vánoc a mnoho zdraví a úspěchů Vám i Vašim miláčkům.

Publikováno 2.12.2005. 2005, pro www.spicove.cz

© 2002-2019 Spicove.cz

Tvorba www stránek - FutureXP.net

Veškeré dokumenty a materiály obsažené na stránkách Spicove.cz jsou předmětem autorského práva ve smyslu Autorského zákona. Nesmí být použity v jiných elektronických ani tištěných médiích bez výslovného souhlasu autora. Kopírování a šíření obsahu těchto stránek v jakékoli podobě je bez písemného souhlasu autorů nezákonné.