Zde se nacházíte: Výstavy > Jak vystavovat
Setkání s handlerem
Marie Prokůpková (m.prokupkova@c-box.cz)
Jestli přemýšlíte, jak si vyložit slovo handler, tak vyjadřuje jedince, kteří se zabývají předváděním psů tak trochu na profesionální úrovni. Takovými malými embryi (zárodky) skutečných handlerů jsou naši mladí vystavovatelé – juniorhandleři. A co obnáší být handlerem? Měla jsem to štěstí blíže se setkat s opravdovým profi handlerem. Jmenuje se Thomas Wastiaux a je Belgičan. Jsou to lidé jako všichni ostatní, ale tím, že na sebe přebírají nesmírnou tíhu zodpovědnosti, na nás mohou působit dojmem nafoukanosti a nepřístupnosti. Opak je pravdou, alespoň v případě Thomase. Je z velmi početné rodiny a psi, a nebo alespoň dění kolem nich, zasáhlo hluboce všechny její členy. Psi jsou u nich na prvním místě, a dá se říct, že naplňují jejich život.
Thomas a Jared při fénování
Předvádění psů Thomase velice baví, avšak jeho práce zdaleka nespočívá pouze v předvedení špičkového psa. Svěřené jedince má většinou v trvalé péči (alespoň během výstavní sezóny, a ta v současné době trvá po celý rok). Především si musí psíka získat, a to nespočívá pouze v rozmazlování a podávání pamlsků. Musí vzniknout skutečně partnerský vztah. Pejsek si musí zvyknout na jiný režim, na nového pána. Musí se naučit trávit čas v přepravním boxu. Je důležité, aby se v přepravce cítil dobře, jako doma a hlavně bezpečně, neboť na výstavách i na cestách zde stráví velmi mnoho času. Je pravda, že moji psi transportky nesnášejí, snaží se dostat ven, pokoušejí se prodrápat, někdy i prokousat. Své neúspěšné pokusy doprovázejí žalostným zpěvem a pláčem. V těchto chvílích si připadám jako ten nejhorší tyran. Pejskové po chvíli kňučení a štěkání většinou usnou, ale na výstavu přijedou vystresovaní a unavení. Pak je těžké takového psa prezentovat jako doma.
Samozřejmě musí být noví psíci vychovaní. Většinou to znamená převýchovu z gruntu. Především v oblasti venčení, zvykat na časté koupání, samozřejmě i na fénování a česání. Další kapitolou je chování na upravovacím stole, samotná úprava, eventuelně stříhání, úprava drápků, čištění zubů apod. Většinou dojde i ke změně krmného režimu. To vše obnáší celou řadu práce, která při chvilkovém předvedení psa určitě není vidět. Těžko by se našel hotel, kde by vás ubytovali třeba se 17 psíky nebo spíš psy (protože taková doga, to už je přece jenom kus, i když je sladká a nesmírný miláček). A tak během výstavního dění se skutečně stává přepravní box psům druhým domovem a je kladen důraz na to, by se zde cítili dobře a nerušili ostatní.
Dalším důležitým faktorem je samotné předvedení psa. Thomas předvádí většinou špičkové jedince a často si odnáší tituly nejvyšší. U nás je stále ještě stránka správného předvedení podceňována, i když ve srovnání s předchozími léty začíná předvedení získávat své opodstatnění a v případě srovnávání (nebo spíše hodnocení či posuzování) psů stejné kvality často u většiny rozhodčích ovlivňuje získání titulu právě správné předvedení. V tomto případě bych chtěla dodat, že záleží též na vystupování, chování a také oblečení vystavovatelů.
Naprosto dokonalá souhra vůdce a psa
Ale vraťme se zpět, co je potřeba, než se vydáte sbírat první úspěchy. Je to spousta práce – nejen pro vás, ale především pro vašeho psa. On musí být vždy na 1. místě. Kromě schopnosti handlera jsou přece jenom potřeba i schopnosti psa. Takže si zapamatujte, že kromě vašeho umu je nezbytná i určitá predispozice psa. Bázlivého, či agresivního a psychicky narušeného, byť sebekrásnějšího jedince nepředvede ani sebelepší profesionál. Zkušení chovatelé rozpoznají některé povahové vlastnosti již u štěněte. Hlavně bázlivost a agresivitu. Vy si štěňátko vychováte většinou k obrazu svému (i když ve skutečnosti je to naprosto obráceně – štěňátko si vychová vás), ale oba můžete vycítit, co lze od toho druhého očekávat. Ale profi handler nezřídka dostane dospělého psa, který často nebyl ani na vodítku, natož mezi cizími lidmi a psy. A zde je potřeba spousta času a mnoho trpělivosti, protože vztah těch dvou - vůdce a psa, a tím pádem i budoucí výsledky, vychází ze vzájemné důvěry. Teprve po navázání dobrého partnerského vztahu, začíná tvrdá škola předvádění.
Důležitým faktorem ovlivňujícím předvedení, je zvolení výstavního vodítka. Tzv. předváděčka musí být psovi příjemná. Pokud je možnost, není na škodu pejska zvykat na výstavní vodítko již od štěněte. Neméně významné je také barevné sladění předváděčky se psem a významnou úlohu hraje též vhodný materiál (nesmí škrtit, řezat, ale ani klouzat). I taková maličkost, jako je síla výstavního vodítka, dolaďuje celkový dojem, jakým pes zapůsobí. Další významnou složkou v případě „budoucího šampióna“ je výstavní postoj. Zvyk je železná košile a jak se říká „těžko na cvičišti, lehko na bojišti“, tak tady to platí dvojnásobně. Zkušení vystavovatelé „týrají“ svá psí miminka již od útlého dětství. Učí pejska stát ve výstavním postoji při různých příležitostech, hlavně v přítomnosti cizích lidí a v jiném prostředí. Správná socializace psa má nesporně velký význam, a to ne jenom při předvedení na výstavě, ale i například při návštěvě veterinárního lékaře nebo na dovolené, při pobytu v hotelu apod.
Nemalý význam má též oděv vystavovatele. Když máte krásného psa, měl byste být i vy jako ze škatulky. Nejdůležitější jsou boty. Když někdo předvádí 20 psů, tak naběhá víc km než leckterý sportovec. Tak určitě pohodlné, přitom elegantní, ale v žádném případě nesmí rušit psa. Pro muže jsou vhodné obleky a pro dámy kostýmy. Na střihu a typu zas tak moc nezáleží. Musí vám dobře sedět a dokonale umožňovat pohyb. Významná je rovněž barva. Měla by ladit se zbarvením srsti psa, ale barva oblečení a psa by neměla barevně splývat! Někteří vystavovatelé si pletou výstavu psů s módní přehlídkou a některé vystavovatelky by měly jít spíš na pláž než do výstavního kruhu, neboť často ukazují více svých „předností“ než jejich pes.
Vítězství s „vypůjčeným“ anglickým setrem v Brně
Důležité je též korektní vystupování a chování vystavovatelů. Pamatujte si, rozhodčí má vždy pravdu. Přijměte jeho verdikt bez komentářů a potlačte chvíli svoje emoce. Zanadávejte si v klidu, ale dál od výstavního kruhu. Snažte se nepomlouvat zvítězivší jedince i v případě, že mají „do psa“ skutečně daleko. Přesto – nezapomeňte poblahopřát vítězi.
A jak je to s přípravou na výstavu? To by byla kapitola sama pro sebe. Každé plemeno potřebuje svou specifickou a většinou i dlouhodobou přípravu (koupání, česání, střihová úprava, různé kosmetické přípravky, kartáče a hřebeny a další a další...). Určitě by se neměla opomenout výživa. Krmení má nesporně vliv na celkový dojem zvířete. Thomas krmí v současné době..., ale to vám neprozradím (prý se to nesmí)..., jedním z nejkvalitnějších suchých krmiv a je spokojen. Krmení může koupit na výstavách na celém světě a jeho „vypůjčení“ psi nestrádají. Není ani proti klasické výživě, ale při jeho způsobu života, většinou tráveným na cestách, je odkázán na suché krmivo a nebo konzervy.
A co říká na psy? Každý pes je osobnost. Některý má předvádění v krvi, s jiným je mnoho a mnoho práce, než se naučí pěkně chodit, ale zatím se vždy domluvili. Stačí otevřít dveře k jejich duši, ale někdy je obtížné najít ten správný klíč.
A jak se mu líbí v Čechách? Z Prahy je unešen, tak krásné město musí oslovit asi každého. Únorové Brno se mu též líbilo, zvláště pak, když vyhrál se svým (vlastně „vypůjčeným“) anglickým setrem Ch. Setr Ridge Saudacious (říká mu Jared) CAC, CACIB, BOB, BIG a vítěz dne. Na dotaz, zda navštíví více výstav v Čechách odpověděl vyhýbavě – „uvidíme, je to od nás daleko, ...a já mám rád teplo“. Momentálně žije ve slunné Itálii, ve Florencii, ale chystá se stěhovat. Přesto ještě přesně neví kam. Ví však jistě, že do jeho života patří psi. A co by nám poradil k dokonalému předvedení psa? Cvičte a trénujte, neboť umění předvádět není tak složité. Sbírejte zkušenosti a vydržte. Dívejte se též kolem sebe a učte se chybami druhých. Čím více výstav „prolezete“, tím více „fíglů“ vymyslíte. Hlavně se nenechte odradit případným neúspěchem. A jakého psa má Thomas? „Štěkací rouru“, jmenuje se Paris a svou kariéru začal a zatím i skončil na MVP v Trenčíně, kde okusil stupeň nejvyšší jako nejlepší dorostenec výstavy. Přes jeho mimořádné kvality je to především mazlíček. (Jen tak mimo vám prozradím, že ten příliš vychovaný není – je to prostě jezevčík!)
Publikováno 2.2.2004. Uveřejněno se souhlasem autorky.