Zde se nacházíte: Výstavy > Reportáže
Evropská výstava psů Tulln 2005 (4)
Ing. Irena Kolouchová, PhD. (irena.hanzlikova@vscht.cz)
Tak jsem si zase jednou řekla, že se podívám "ven" a něco se přiučím. Ale dopadla jsem jak sedláci u Chlumce. Ale po pořádku.
Paní rozhodčí Gertrude Pinner (to z boku je její chodítko...)
Docela dlouho jsem si pohrávala s myšlenkou, že Majdu Dobrý přítel přihlásím na Evropskou výstavu do Tullnu a poohlédnu se tam po ženichovi. Teda né sobě, to už by mi neprošlo, ale jí. Nakonec jsem "přibalila" i Arisku, ať se otrkává a samozřejmě manžela, kterému jsem slíbila, že mu nechám jeden řízek holčiček (mají ho jako odměnu, piškotky na výstavu plivou jako výživyprostý a nezdravými cukry nacpaný blaf). Nakonec jsme po několikadenním domlouváním počtu spolujezdších osob jeli v sestavě 3 lidé a 3 psi (já, manžel, Radka Procházková a Majda Dobrý přítel, Aris Hazpo a Ursín z Temných nocí). Radka byla jako sluníčko, ale my po 2 hodinách spánku, kdy večer (vlastně ráno) před tím od nás odcházela návštěva v půl druhé, byli úplně mrtví.
Cestu zvládl manžel skvěle a po drobných problémech s parkováním jsme došli ke kruhům špiců. A tam jsem se začala divit a přestala až při odjezdu. Taková Alenka v říši divů. Kruhy špiců byly jednou stranou spojeny a tím bylo o uličku i o místo méně. Kolem kruhu se tedy sedělo dvojřadem a přímo za vašimi zády chodilo spoooustu lidí mini uličkou, protože u zdi pavilonu byly zase už stánky s krmivy. Zase jsme ale měli dobrý kontakt s návštěvníky, kterým se naši pejsci moc líbili a ptali se, jestli je Ursín holčiček maminka nebo tatínek. Pejsci se na všechny vesele šklebili a chovali se přímo vzorně. Mužská část se šla vyspat do auta a ženská se těšila na posuzování a pejsky.
Začnu od konce, ale myslím, že i tak si uděláte svůj počáteční obrázek sami. Vlčí špice a trpaslíky posuzovala Gertrude Pinner, rakouská předsedkyně klubu špiců a asi 70letá dáma. Ta během dne posoudila celkem 59 špiců, z toho 2 dorosty, a ze zbylých 57 dospělců dala 15 VD a 1 D, což je vyjádřeno čísly 28% snížených známek (trochu dost, nemyslíte???). "Zbytek" měla na starost Libuše Ubrová, tj. 64 psů, z toho 4 dorosty, a ze zbylých 60 psů nedostal nikdo sníženou známku. Nepřijde Vám to podivné?
Posuzování začala paní Pinner vlčími špici a paní Ubrová se přidala s asi 30min zpožděním. Omlouvám se, že vám nejsem schopna popsat posuzování paní Pinner, protože měla velice osobitý styl. Nechala si nastoupit psy do kruhu, každého prohlédla, napsala posudek, vrátila ho na místo a potom si nechala převést různé skupinky psů, které občas proházela, občas ne, a pak všichni odešli. Po první skupině (mladí vlčí psi), jsme se byli zeptat známého (Ing. Šefčík), jak dopadl se svým psem, ale ten nevěděl. Zdálo se nám to divné, ale později jsme zjistili, že takto bude probíhat celé posuzování, tzn. že nikdo neví jak dopadl, jakou má známku a posudek.
Museli si počkat, až vedoucí kruhu napíše výsledky na tabuli umístěnou na opačné straně než vchod do kruhu. Paní rozhodčí nikdy nepodala vítězi ruku a vyhlásila jen BOB vlčí špic a BOB trpaslík. Ostatní bylo tajemství. Proto se občas stalo, že v kruhu zůstal pes bez titulu, protože všem bylo řečeno, že mají počkat a vedoucí kruhu si volal psy sám, ale občas ne všechny co správně měl. Ale jinak musím říci, že vítězní psi se mi až na vyjímku BOBa trpaslíků líbili a myslím, že tituly byly zadána oprávněně. Ve vlčích špicech dostal CAJC importovaný anglický kees pana Šefčíka Neradmik le Gengilhomme, ve fenách finská Tirhan Babetje.
Neradmik le Gengilhomme - Evropský vítěz mladých
Celkově vyhrála BOB pětiletá Cessy of Charlys Angels, také pana Šefčíka. Je to velice krásná fena, která vyhrává co může. Detailní popis o psech a rozhodování o vítězích vám bohužel z výše zmíněných důvodů nemohu poskytnout. Bohužel jsme se o vítězi dozvěděli až pozdě, proto chybí i některé fotografie. Ale díky Majdě Čižmářové, která z velké části tyto mezery doplnila, nebudete ušetřeni fotkám trpaslíků.
Před úpravou...
U trpaslíků byla stejně jako u vlčích velká konkurence, kdy většinou bylo v kruhu v jedné třídě 5-8 psů. Většinou převládali ostříhaní pomíci, kteří ale měli hezkou úpravu srsti a vypadali pěkně. Jen postrádali ten rošťácký vzhled našich. Majitelé je před vstupem do kruhu česali i 1,5 hodiny a pejsci drželi jak vysochaní. Nechali se různě popotahovat, šponovat a bez řečí i česat čumáček a prsty na nohou.
De Can Xiu-Xiu Lou-Lou C'Est Moi - V3
Zjistili jsme u nich jednu zvláštnost. Majitelé jim stříhají drápky tak maximálně, že ty končí hned u polštářku. Pejsek tak zadními tlapkami stojí, tedy vlastně nestojí, ale opírá se jen o přední 2 prsty na tlapce. Zbylé dva a velký polštářek je jim vidět zezadu "ve vzduchu". Pacinka tak vypadá fantasticky malá a pejsek jakoby cupitá. Raději si ale nepředstavuju jak jim to stříhají, protože musí zasahovat již do prokrvené části drápku. I MVDr. Procházková o tom slyšela, je to prý velice bolestivá a krvavá procedura. Přijde mi i zbytečná. Například u dánského pejska Finch's Ovations For Me si můžete všimnout onoho baletního postoje zadních nožek.
Frimousse in Airis Heaven - V4
Také bylo zvláštní pozorovat, jak původně poměrně nevzhledný psík vytažený z klece se po hodině úpravy a ostříkávání vodní mlhou z rozprašovače mění v budoucího šampiona. Stříháním hodně zvatovatělá srst má tendenci se "oddělovat" do pásků a proto pokud pes uspěje a účastní se dalšího klání o další titul, je opět přečesáván a "zamlhováván".
Finch's Ovations For Me - RCACA
Na pomíky je používán také jiný styl česání. Srst není pročesávána od kůže v celé své délce, ale jen poslední cca 2 cm. Pejsek je také opečováván množstvím kosmetických přípravků, za jejichž množství by se nemusel stydět středně velký salon krásy. Nejdříve foto typicky ostříhaného poma a trochu víc upraveného trpasličího špice. Za trochu mázlé foto se omlouvám, je to z velkého přiblížení.
Finch's Char's Love token - RCACA
Stugerd's Ever One And Only At Cygal - V3
Teď vás trochu zahltím fotkami, ať si sami porovnáte šampiony. Třída šampionů psi: CAC, CACIB a BOB německý Xantah Dream Joi a poslední ze třídy šampionů německý Stugerd's Ever One And Only At Cygal.
Xantah Dream Joi - BOB
Stugerd's Ever One And Only At Cygal - V3
Tak a teď něco feneček. Třída mladých feny: vítězná 14měsíční italská Jan-Shar's Victoria Secret (ve skutečnosti se mi líbila víc), Ariska Hazpo VD4 (pro nestandardní pohyb ???), Carmelita Star Rytířská tvrz V3 a Jan-Shar's Barbi Doll VD.
Jan-Shar's Victoria Secret - Evropská vítězka mladých
Ariska, Carmelita a Barbi Doll
V mezitřídě fen byl pouze jediný zástupce, německá Everything That Glitters by Gernada (CAC). Třída otevřená feny: vítězná německá CAC rCACIB Angel Lace by Gernada a rCAC Majdalenka Dobrý přítel.
Angel Lace by Gernada - CACA, RCACIB
Majdalenka Dobrý přítel - RCACA
Třída šampionů: fantastická dánská CAC CACIB Soffie's Carmen a ruská V4 Linnanhaltijan Jennifer Lopez.
Soffie's Carmen - Evropská vítězka
Linnanhaltijan Jennifer Lopez - V4
Tak tolik k fotografiím. Nevím jestli se mnou budete souhlasit, ale pro mne byli nejlepší dánští psíci, černá fenečka a oranžový psík, oba ve třídě šampionů, jen pejsek byl rCAC. Škoda. Myslím, že byli bezkonkurenční.
Xantah Dream Joi a Soffie's Carmen
Bi-Mar's Monti - 2. v Juniorhandlingu
A co moji "spratci"? Obě holčičky byly velice unavené, protože do kruhu jsme šli až po druhé hodině a vzhledem k počasí venku (hrozné horko) nebylo ani vevnitř zrovna nejlépe. Majdalenka se chovala skvěle a i když sotva nožičkama pletla, tak si druhé místo zasloužila, protože první fenečka byla opravdu lépe v srsti a Majdinka na lepší umístění v Tullnu neměla.
Zato Ariska se "vycajchnovala". Lidi ani psi nejsou její vášní a od obojího si ráda zachovává odstup. Hned zpočátku se jí proto nelíbilo, že tak blízko ní jsou jiní pejsci, co jí dýchají na prdelku. Naštěstí si toho přestala všímat, zřejmě dumajíc jak mi přivodit ostudu a infarkt za ten blbý nápad jí táhnout tak daleko a ještě za příšerného (dle ní) počasí.
K paní Pinner nepojala už v počátku důvěru, protože ta si jí moc nevšimla a Ariska je zvyklá na projevy uchvácení jak je krásná, které s nonšalancí aristokracie přehlíží, ale vyžaduje je. Paní Pinner se s ní ani nechtěla pomuchlat a ještě po ní chtěla aby stála na klouzajícím koberečku před ní na stole a nechala se osahávat. Doma stojí na stole bez problému a nechá se prosahat i cizími lidmi, sice bez nadšení, ale není problém. Ale Ariska byla zřejmě natolik znechucena jejím přístupem, že se začala chovat jak smyslů zbavená a jejím jediným cílem bylo se mi vydrápat za krk a tam před "tou bábou" zůstat. Když se mi ji podařilo asi na pošesté seškrábnout zpoza krku, tak sice rezignovala, ale zůstala připosražená. Pořád jsem s hrůzou čekala, kdy nás vyhodí z kruhu.
To se sice nestalo, ale v posudku, kde jsem čekala něco ve smyslu "toho parchanta si vychovejte" byla poznámka o nestandardním pohybu (to byl jediný moment, kdy se chovala normálně a šla jak panenka) a známka VD4. Tak nevím. VD jsme si za ten élent zasloužili, ale napsat že za pohyb? Ale i tak je čtvrté místo z 8 přihlášených a 7 přítomných fen slušný úspěch. Pro mne plyne poučení, že mám Arisku nechat osahávat kým se dá a kde se dá a stavět na co se dá. Nechcete si přijet ji osahat?
V závěru mi ještě dovolte se zmínit o vedlejším kruhu paní Ubrové. Mnoho našich majitelů se bálo, že jim paní rozhodčí nezadá "zasloužený" titul z obavy, aby nebyla nařčena z nadržování Čechům. Ale myslím, že mohli být všichni spokojeni. Také styl posuzování byl daleko průhlednější a jasnější. Rozhodčí si pejsky obcházela (paní Pinner se vzhledem ke svému věku a pohyblivosti zvedla od stolku jen ve vyjímečných případech) a později si ponechávala jen silnou čtyřku a vítězovi pogratulovala a pomocí prstů ukázala také umístění ostatních. Na několika fotografiích vám atmosféru přiblížím.
Ursi z Temných nocí, Tirhan BT Limited, Tempore Feuer Werk, German iz Tsvetnoy Kapeli, Conanimus Asian, Casanowa van de Spita, Bris Liška od krbu
A gratulace paní rozhodčí Ursimu s rCACIBem.
Ursi z Temných nocí - CACA, RCACIB
Doufám, že jste dočetli a neusnuli při tom. Jen mi dovolte pár slov závěrem. I přes rozčarování, ze špatné organizace, příííšerně dlouhého čekání na posudek až po skončení vystavování a ne zcela záživném posuzování paní Pinner jsme si to užili a získali porovnání s "evropskou špičkou". A to není k zahození. A možná, že i vyhlídli ženicha pro ty naše střapatky. Vím, že mi to stejně asi nedá a až bude světovka v Polsku, že se tam zase poženu a asi zase budu brblat. no ale vždyť mě znáte. Těším se s vámi zase někdy někde na viděnou.
Publikováno 27.6.2005. Článek vznikl pro Spicove.cz.