Zde se nacházíte: Aktivity se psem > Tanec se psem
Dámy a pánové, následuje psí volenka
Mira Galanová
Výjimečně nadaný pes, který byl výjimečně sehraný se svým pánem, mohl v sobotu 6. května vyhrát titul Mistra republiky v soutěži Tančící Sírius. V pražské hale TJ Bohemians se po loňském zkušebním kole uskutečnilo první regulérní mistrovství republiky v tanci se psem. Hodnotila se souhra pána se psem, nápaditost figur i celková estetika vzhledu i pohybů.
Vlastimil Harapes a Andy
Soutěž uspořádala pražská Canisterapeutická společnost, která se zabývá psychoterapií pomocí zvířat. V hale TJ Bohemians se sešlo třiadvacet soutěžících se svými psími miláčky a pár dalších zvířecích fanoušků. V tříčlenné porotě zasedala mezinárodní kynologická rozhodčí Dora Geblerová, inspektorka Ligy na ochranu zvířat Zuzana Semelová, předsedal, a tedy měl i hlavní slovo, tanečník tělem i duší, šéf baletu Národního divadla Vlastimil Harapes. Celou soutěž komentoval Honza Musil, moderátor televizního pořadu Miláčci. Soupeřilo se v šesti kategoriích rozdělených podle věku a složení soutěžících skupin. Jedna z kategorií byla vyhrazena i pro zdravotně postižené.
"Hodnocení nikdy nebude stoprocentně objektivní. Jiné je tančit s malým psem, jiné s velkým a něco celkem odlišného je, když se snaží o spolupráci malá holka s hárající fenou," zoufal si při sestavováni výsledků předseda poroty Vlastimil Harapes.
Kromě vítězů za jednotlivé kategorie porota udělila i titul Absolutního vítěze, kterým se s plným počtem bodů stali Martina Klimešová a jej vlčí špic Andy. Diváci si pak mohli vybrat svého favorita a udělit mu titul Miss sympatie. Nejdůležitějším prvkem soutěže nebylo ani tak předvést své taneční dovednosti, jako demonstrovat pozitivní vztah mezi psem a člověkem. "Pán psa pozoruje, věnuje se mu, aby odhalil jeho psí vlohy. Některý pes má taneční nadání, jiný ne, některému lépe sedne rychlá hudba, jinému pomalá...," vysvětlila jedna z organizátorek Lenka Galajdová v čem tkví soulad taneční dvojice. Tanec má především těšit oba dva, psa i pána. Možná právě proto se stala Absolutní vítězkou Martina Klimešová, jejíž vystoupení bylo již napohled zábavou a to nejen pro ně, ale i pro přihlížející.
Že tanec se psem není snadná záležitost, dokázala některá vystoupení. Pejsek je samostatnou osobností, má svou hlavu a když se rozhodne, že se mu právě teď tančit nechce, může se pán postavit na hlavu a na parket ho nedostane. "Je vidět, že někteří účastníci potřebují ještě trénink v místním klubu. Psi selhávají, nejsou zvyklí na publikum. Lépe je to v zahraničí, kde je rozvinuta struktura podobných soutěží na místní a regionální úrovni. Také zatím není možné, aby se vítězové zúčastnili mistrovství Evropy," postěžovala si Lenka Galajdová.
Některé výkony soutěžících byly vskutku obdivuhodné, porovnatelné s výkony cirkusových zvířat. Pejsek sám osobě ovšem na hudbu nereaguje, vedou jej pohyby člověka. "Je třeba začít trénovat s hračkou v ruce, opsat rukou třeba kruh a pes ho bude sledovat. Pak stačí kruh bez hračky a nakonec pes zareaguje už jenom na zrychlený pokyn. Je třeba často to opakovat a pejsek to nakonec pochopí," řekla Absolutní vítězka Martina Klimešová. "I pak je nutno mít při sobě tu hračku, i když třeba jen v kapse. Žádný pes nic neudělá zadarmo. Někteří psi poslouchají za hračku, jiné za pamlsek."
V České republice je tanec se psem novou záležitostí. Soutěž v této činnosti vznikla asi v roce 1991 v USA. V zahraničí má poměrně silné zázemí, organizují se soutěže na různých úrovních a existuje i Mezinárodní organizace tance se psem, s přesně určenými pravidly soutěže. "Chtěli bychom, aby se tanec se psem stal tradicí i v České republice, ovšem v jistých mezích. Zahraniční soutěže mají i povinné prvky a my nechceme pejska nutit k něčemu, na co nemá předpoklady," řekla Lenka Galajdová. "V každém případě má podobná činnost pozitivní vliv jak na psa, tak i na pána."
Související články
Publikováno 27.9.2006. Zdroj: www.idnes.cz 10.5.2000