Špic v ČR - Spicove.cz

Zde se nacházíte: Veterina

Letní nástrahy - dietní chyby

MVDr. Michal Čáp (info@veterina-info.cz) http://www.veterina-info.cz

Prohřešky v krmení – tzv. dietní chyby jsou velmi častou kauzou letních dnů. Během roku ukázněně krmený pes, který dostává např. jen své určité granule, se najednou dostane ven na venkov nebo do přírody, kde najde daleko větší možnost výběru. Tu najde dobře „uleželou“ mrtvou rybu na břehu říčky, tu na cestě přejetou slepici, tu mrtvou myš či slepýše nebo staré kosti na kompostu. Bohužel tyto „objevy“ nelze dopředu ohlídat. Majitelům, kteří mají doma psy sběrače doporučuji, aby na vycházku nasazovali raději psovi košík. Psi často nepohrdnou ani spadaným ovocem (letní jablka, maliny, rybíz a jahody) nebo chodí na záhonek krást zeleninu a páníčka ani nenapadne, že by jeho pes, který doma ani okem o vegetariánskou stravu nezavadí, baští venku na zahradě jako býložravec. Navíc zvířata jsou velmi chytrá, vědí, že nesmí a rozhodně se nepasou před našimi zraky. Výsledkem bývají „záhadné“ opakující se průjmy, se kterými si nikdo neví rady, potravní alergie, svědivost kůže, vyrážky nebo v dramatičtějších případech (u větších a velkých plemen) akutní vážná příhoda břišní - dilatace či torze žaludku.

Jaká dietní chyba?
Jaká dietní chyba?

Smutnější bývají případy, kdy majitel vyrobí problém psovi sám svojí nepozorností hraničící někdy až s absencí zdravého rozumu. Nejhorší bývají prohřešky při společných grilovacích párty. Rozhodně doporučuji, ještě před začátkem zábavy a pečením masa, důrazně všechny přítomné požádat, aby psa nekrmili. Bohužel ve víru zábavy dá každý „jen malý kousek“, když „pejsek tak smutně hledí“. Nejraději potajmu, aby ostatní neviděli, protože je to přeci zakázané. Nakonec pes sežere nejen maso, odřezky, ale také kosti všeho druhu. Tradovaná vysoká nebezpečnost pozření drůbežích kostí není zase tak kritická. Duté kosti drůbeže pes většinou nachroupe, rozdrtí a ve formě malých úštěpků spolyká. Průchod této drti zažívacím traktem většinou ukončí obranné zvracení, kdy zvíře kosti ze žaludku vyzvrátí. Pokud projdou dále, problém nastává povětšinou až konečném úseku tlustého střeva, kde se úlomky nahloučí a vytvoří „betonovou kouli“. Pes začne tlačit, nemůže se vykálet, střevo drtky kostí ještě upresuje a stav se zhoršuje.

Pokud majitel nedorazí na ošetření až za několik dní, lze náhlou zácpu docela účinně a rychle vyřešit v ordinaci hlubokými klysmaty a manuálním rozrušením zátky. Daleko nebezpečnější je však pozření kostí hovězích a vepřových (zbytků grilování z kotlet, event. řízků a žebírek). Kost s kouskem hlavičky žebra je prakticky nestravitelná. Těžko prochází zažívacím traktem a především u menších plemen představuje vážné nebezpečí. Jako cizí těleso se zasekne při průchodu tenkým střevem a je zle. Pes začne být divný, odmítá potravu, event. zvrací, polehává a může mu přestat odcházet stolice. Pokud majitel nechá zvíře několik dní bez odborné pomoci, hrozí protržení střeva a úhyn zvířete na sepsi. Psovi rozhodně škodí i zkrmování zbytků z lidské kuchyně a razantní odchylky v potravních návycích. Změny mohou vyvolat podráždění nejen žaludku a střev, ale např. i akutní zánět slinivky břišní.

Samostatnou kapitolou je letní pobyt psa s dědečkem a babičkou. Málokdy jsou totiž natolik ukáznění, aby psíkovi výrazně „nepřilepšovali“. Argument, že pes v létě více lítá a přebytečné sádlo vyběhá, je někdy velmi iluzorní. Zvýšený příjem energie (snídaně, svačiny, obědy + vlastní dávka večerních granulí k tomu), vedro a tím i neochota k pohybu udělají od července do září z vyšvihaného štíhlého sportovce obézního hrocha.

Pokud má být pes po prázdninách stejně fit jako před nimi, doporučuji trvale ošetřovat zvíře během celé sezóny (duben až říjen) antiparazitárními prostředky, při pobytu mimo domov neměnit rozhodně potravní zvyklosti psa, na léto si vzít s sebou zásobu vyzkoušených granulí, dodržovat dávku a zvířeti nepřilepšovat. Nedovolit návštěvám, případně členům rodiny, aby zvířeti dávali jídlo bez našeho svolení. Pokud víme, že pes vyluxuje všechno, co najde, striktně na vycházky nosit košík. V případě náhlých zažívacích problémů – nechutenství, zvracení či průjmu zahájit okamžitě hladovku, zvíře nepouštět pár dní volně ven po zahradě, venčit ho jen na vodítku, aby bylo jasno, co zvíře kálí a nemohlo venku nestřeženě něco sežrat a popásat se trávy. Mnozí majitelé se mylně domnívají, že při zažívacích problémech je žraní trávy ku prospěchu. Opak je pravdou. K pití doporučuji slabý tmavý čaj, neslazený a bez bylinek. Pokud pes čaj nepije, nic se neděje. Rozhodně není dobré psíkovi násilím čaj nutit. Každý pes si čaje dříve či později lokne. Čaj zklidní sliznici žaludku a nenutí zvíře ke zvracení. Někteří psi na hladovce mají tendenci k utišení hladu chlemtat nadměrná množství vody, což u čaje neudělají. Hladovka by měla trvat min. 36 hodin. Během této doby se rozbouřené zažívání zklidní a zažívací trakt může bez rizika přijmout malé dávky kvalitní stravy. Osobně spíše v praxi preferuji hladovku 48 hodin, i když druhý den po jejím zahájení vypadá psík naprosto fit a dožaduje se krmení.

Hladovka = stav bez jakéhokoliv krmiva. Kousíček piškotu či kůrka chleba nebo masový vývar již není hladovka a naruší rychlé zotavení sliznice zaživadel. Jako první krmení je dobré podat psovi buď osvědčené kvalitní granule nebo rýži s kuřecím masem, vše postupně po malých dávkách, kdy během např. odpoledne zkrmíte 50% běžné dávky, kterou psík denně dostává, je-li zdráv. Pakliže se do druhého dne neobjeví zažívací komplikace, může zvíře již jíst normálně. Čaj doporučuji cca na 3 dny.

Nepodávejte zvířeti žádné lidské léky, které máte v lékárničce na vlastní zažívací obtíže. Běžné akutní lehké psí průjmy a zvracení se v 80% dají vyléčit hladovkou a čajem. Podání lidských medikamentů event. změní klinický obraz a u vážnějších případů může zastřít či zmírnit jejich skutečné projevy. Veterinárnímu lékaři pak zbytečně komplikujete situaci.

Pokud se zvíře během 36 resp. 48 hodin trvání hladovky zhorší, dále zvrací, průjem neustává, či objeví-li se ve stolice krev, je-li zvíře nadměrně apatické, nemůže-li se vykálet, snaží se bez výsledku o zvracení či má teplotu nad 39 stupňů Celsia (měřeno v konečníku), je nutné navštívit či alespoň neprodleně telefonicky kontaktovat veterináře.

Publikováno 22.7.2006. 2006, uveřejněno se souhlasem autora.

© 2002-2016 Spicove.cz

Tvorba www stránek - FutureXP.net

Veškeré dokumenty a materiály obsažené na stránkách Spicove.cz jsou předmětem autorského práva ve smyslu Autorského zákona. Nesmí být použity v jiných elektronických ani tištěných médiích bez výslovného souhlasu autora. Kopírování a šíření obsahu těchto stránek v jakékoli podobě je bez písemného souhlasu autorů nezákonné.