Zde se nacházíte: Chovatelství psů > Genetika
Základní genetické pojmy v chovatelské praxi
RNDr. Eva Rotreklová
- DNA
- - deoxyribonukleová kyselina, v pravém slova smyslu základ živé hmoty. Ve své molekule nese informaci pro každý detail budoucího stvoření (barva srsti, očí, drápků, povaha, výška atd.)
- Mutace
- - někdy se působením vnějších faktorů může poněkud pozměnit základní stavba molekuly DNA (přirozená či umělá radiace, vliv chemických látek a pod.) a dojde k tomu, že molekula DNA, která se normálně okopíruje do dceřiných buněk přesně, není úplně shodná s molekulou mateřskou. Dojde k pozměnění chemické struktury DNA a výsledný jedinec se bude od rodičů poněkud lišit. Na další potomky se pak přenáší už pozměněná molekula - taková mutace je někdy kladná a vítaná (pozvolné přizpůsobování vnějším podmínkám), jindy nevhodná (nesoucí výraznou a nechtěnou vadu). Vlivem mutací pak mohou být pozměněny jak znaky, tak vlastnosti daného jedince.
- Znaky
- - znaky kvalitativní = zbarvení, tvar lebky, barva očí, tvar ucha, a pod. Tyto znaky jsou jednoduše (většinou) dědičné a prostředí je ovlivňuje jen poměrně málo. Lze je vidět.
- Vlastnosti
- - znaky kvantitativní, jako reprodukční schopnost, povaha, velikost vrhu, produkce mléka a pod. Mají dědičné založení mnohem složitější a faktory prostředí je větší či menší měrou ovlivňují.
- Fenotyp
- - zjednodušeně řečeno je to soubor znaků jednoduše dominantně dědičných (objeví se na potomcích hned), odpovídají znakům kvalitativním, tedy úplně laicky řečeno - jsou na objektu našeho zájmu (zde psa) vidět. Dají se - v případě nevhodnosti - z chovu ihned eliminovat.
- Genotyp
- - je soubor vloh, které jsou uloženy v genech každého jedince a mohou či nesmí být ve fenotypu nového jedince uplatněny. Zde záleží na tom, zda dané (možné) vlohy budou v určitém prostředí rozvinuty a uplatněny (výsledek odpovídá krmení, množství potravy, zacházení a pod.). Čili jedinci se stejnými dědičně založenými vlohami v odlišném prostředí dají odlišné výsledky.
Výsledný fenotyp je tedy vlastně funkcí genotypu (dal vlohy) a prostředí (vlohy byly či nebyly rozvinuty). Toto je nejdůležitější poučka, kterou by si měl uvědomit každý dobrý chovatel. Chovatel si však většinou nemůže dopředu ověřit genotyp svých chovných zvířat a přesto by rád měl, hlavně při tvorbě dlouhodobých chovatelských plánů, přehled o možných vadách a eventuelně o velikosti jejich výskytu v odchovech. O chovných jedincích si lze udělat rámcovou (!) představu podle potomků. Následující schéma ukazuje, v jakém poměru se u potomků může vyskytnout určitá vada, která chovatele zajímá. Je však nutné si stále uvědomovat, že schéma zůstává schématem; nelze čekat přesně výskyt v % tak, jak to schéma ukazuje. Toto schéma jen pomůže chovateli uvědomit si např. přítomnost některé recesivně (skrytě) nesené vady a podle toho si pak plánovat další spojení chovných párů.
Je celkem 6 možných variant spojení, přičemž:
- AA
- = jedinec úplně bez vady - nemá ji ani ve fenotypu, ani v genotypu
- Aa
- = jedinec, který nemá vadu či přednost ve fenotypu (je např. plnochrupý, ale za určitých okolností může dát i chudozubého potomka), ale skrytě - recesivně - je nositelem té dané vady (chovatel může schéma použít pro jakoukoliv vadu, kterou sleduje).
- aa
- = jedinec, u něhož se projevila vada ve fenotypu, tedy je viditelná (např. je chudozubý nebo má světlé oko apod.)
Čili máme chovné jedince AA, Aa a aa
Schéma spojení rodičů a předpoklady u potomků
- AA
- - chovní jedinci bez vady (ani ji nenesou v genotypu)
- Aa
- - chovní jedinci bez zjevné vady (a - znamená, že vlohy pro vadu nesou v genotypu)
- aa
- - chovní jedinci, u nichž se vada vyskytuje a je vidět
Potomci dostávají vždy polovinu genetického materiálu od otce a polovinu od matky.
1. skupina (rodiče bez zjevné vady)
Rodiče: AA + AA
Potomci: AA + AA + AA + AA
Všichni potomci jsou bez vady - v genotypu i fenotypu (např. jsou plnochrupí)
2. skupina (rodiče bez zjevné vady)
Rodiče: AA + Aa
Potomci: AA + Aa + AA + Aa
Všichni potomci jsou bez vady (plnochrupí), polovina nese recesivně gen pro vadu.
3. skupina (rodiče bez zjevné vady)
Rodiče: Aa + Aa
Potomci: AA + Aa + Aa + aa
Cca 75% potomků bude bez zjevné vady - z toho 25% úplně a 50% ponese vadu recesivně. A asi 25% potomků bude mít již vadu v exteriéru (např. budou chudozubí)
4. skupina (jeden z rodičů má již vadu v exteriéru - např. je chudozubý)
Rodiče: AA + aa
Potomci: Aa + Aa + Aa + Aa
Všichni potomci budou bez vady v exteriéru, ale všichni ji ponesou jako recesivní znak. Tato skupina se používá při testování určité vady tak, že se jeden z rodičů záměrně vybere s vadou a druhý bez vady. Kdyby ten bez vady byl recesivním nositelem, nastala by situace jako v následující 5. skupině.
5. skupina (jeden z rodičů má zjevnou vadu)
Rodiče: Aa + aa
Potomci: Aa + aa + Aa + aa
Mezi potomky se vyskytuje jedinec s vadou v exteriéru. Zhruba 50% jedinců bude nositelem recesivní vady, ale sami budou bez vady a zhruba 50% bude mít již vadu v exteriéru.
6. skupina (oba rodiče mají vadu v exteriéru viditelnou!)
Rodiče: aa + aa
Potomci: aa + aa + aa + aa
Všichni potomci budou aa ! ! ! Toto je nejhorší varianta - vrší se chyba na chybu.
Při použití těchto schémat je nutno mít stále na mysli, že při oplodnění je oplodněno 10 - 20 vajíček, ale rodí se zhruba polovina živých štěňat. Je potom jenom štěstí, která část oplodněných vajíček zahyne ještě nitroděložně!
Posun může nastat do kterékoliv čtvrtiny!
Publikováno 1.1.2004.