Zde se nacházíte: Veterina > Herpesvirus
Herpesvirová infekce psů (2)
MVDr. Lenka Štíhlová
Nejvíce diskusí o herpesvirovém onemocnění nastává v důsledku náhlého úhynu sajících štěňat. Na tuto infekci štěňata hynou ve dvou až třech týdnech stáří, tzn. v období kdy ještě nedovedou dostatečně řídit tělesnou teplotu (schopnost termoregulace).
Onemocnění způsobuje virus (CHV - canine herpes virus) mající afinitu k buňkám respiračního ústrojí a reprodukčních orgánů, které poškozují. Virus perzistuje u fen ve vaginálních sekretech, u psů ve spermatu. Klinický stav zvířat je nezměněn a pouze vzestup hladiny specifických protilátek je znakem tohoto onemocnění. Pokud je fena v tomto období březí, může dojít k infekci štěňat. Štěňata mohou být infikována již v děloze, přestupem viru přes placentu do plodů. Další možnost nakažení štěňat je během porodu, při průchodu infikovanými porodními cestami nebo později přes dýchací systém, vdechováním kontaminovaného vzduchu.
Novorozená štěňata mají nespecifické příznaky celkového onemocnění - jsou apatická, naříkají, trpí nechutenstvím, těžké oční záněty provázené výtoky z očí, výtoky z dutiny nosní (serózní, měnící se v hnisavý), celková teplota nebývá zvýšená, na kůži břicha se může vyskytnou vyrážka, vzácně i puchýře. U malých štěňat probíhá onemocnění velice rychle, po 12 až 48 hodinách dochází k úhynu štěňat. U starších štěňat je onemocnění pozvolnější, objevují se mírné příznaky onemocněni horních cest dýchacích - malátnost, nechutenství, zvýšená tělesná teplota, mírný zánět spojivek a rýma.
U dospělých psů je onemocnění dýchacího aparátu klinicky velmi málo rozlišitelné, zřídka se nohou vyskytnout puchýřkovité změny na sliznici pohlavního aparátu fen i u psů - samců, případně nepatrný výtok. To je neobyčejně důležité v přenosu nemoci. Často tyto nevýrazné příznaky uniknou pozornosti a u chovných fen onemocnění způsobí neplodnost, u březích fen vede k potratu mrtvých, někdy i mumifikovaných plodů v kterémkoliv stadiu březosti, předčasnému porodu anebo porodu slabých, nevyvinutých štěňat.
Klinické příznaky herpesvirové infekce nejsou specifické a nepostačují k určení diagnózy. Diagnóza je založena na průkazu viru nebo na vzestupu specifických protilátek v krvi, což jsou testy poměrně málo dostupné a finančně náročné. Nejlepší cesta k zamezení ztrát v březosti nebo narození mrtvých či slabých štěňat je důsledná karanténa feny tři týdny před porodem a tři týdny po porodu. Herpes u dospělých psů může přežívat v organismu skrytě (tzv. latentní infekce), při stresu se virus aktivuje a stává znovu nebezpečným pro fenu a následně celý vrh štěňat, proto mezi další preventivní opatřeni patři eliminace stresu (viz. graf).
V neposlední řadě je možné využít i komerční očkovací látky pro aktivní imunizaci fen, je doporučená aplikace dvou vakcín. První aplikace vakcíny v době hárání, případně 7 - 10 dní po krytí, druhá aplikace se doporučuje 1 - 2 týdny před předpokládaným datem porodu. Herpesvirová infekce u nás i všude v Evropě je poměrně rozšířená a největší riziko infekce vzniká v místech, kde je chováno větší množství psů pohromadě. Vzhledem k tornu, že infekce malých štěňat probíhá velice rychle a učinná terapie není známa, je očkování březí feny dostupnou vakcínou nejspolehlivějším řešením pro zamezení ztrát ve vrhu.
Publikováno 5.9.2005. 2005, převzato ze Zpravodaje KCHŠ č. 1/2005.