Zde se nacházíte: Veterina > Luxace
Kulhání
MVDr. Jan Beránek (klinika@jaggy.cz)
Kulhání je nejčastějším a nejtypičtějším projevem ortopedických onemocnění malých zvířat. Abnormální biomechanika pohybu je důsledkem patologických procesů postihujících tři základní stavební a funkční pohybové komponenty. Jedná se o kosti a jejich spojení (kloubní struktury, vazy), svaly a jejich připojení ke kostem a kloubům (šlachy, odstupy, úpony) a nervy. Z této definice je zřetelné, že nejenom onemocnění kostí a kloubů vede ke vzniku kulhání. Některé projevy neurologických onemocnění (např. částečné obrny postihující někdy jenom jednu končetinu) mohou snadno vyvolat dojem kulhání. Typickým příkladem jsou často totožné klinické projevy artrózy kyčelních kloubů (tedy typicky ortopedický problém) a neurologická nedostatečnost vznikající jako důsledek tlaku na terminální větvení míchy v bederně křížové oblasti (neurologický problém) u starších psů větších plemen.
Bolestivost při pohybu končetiny je nejčastější příčinou vzniku kulhání. Bolestivost vzniká při kmitu nebo podpěru končetiny. Některá ortopedická onemocnění vedou k velmi specifickým typům kulhání (luxace čéšky, přetržené kolení vazy), většina však není spojena s typickým nálezem při stání nebo pohybu zvířete. Další možností vzniku kulhání jsou abnormální biomechanické poměry končetiny bez výrazného vzniku bolestivosti ( některé růstové problémy u štěnat velkých plemen, nenormální zakřivení nebo zkrácení končetiny).
Kulhání je kvantitativní jev, rozlišují se tedy různé stupně. Nejjednodušší stupnice rozděluje kulhání na lehké, střední a těžké. Škála projevů je velmi pestrá, od těžko rozeznatelného kulhání po úplné nezatěžování končetiny. Problematické může být rozeznání kulhání při oboustranném postižení hrudních či pánevních končetin nebo mnohočetné lokalizaci onemocnění na více než jedné končetině bez oboustranné symetrie (polyartritidy). Pes, který kulhá symetricky na obě hrudní nebo pánevní končetiny se může na první pohled jevit jako normální, nápadnější může být někdy jenom strnulost nebo ztuhlost při pohybu nebo přenášení váhy na zdravý pár končetin (příkladem může být tzv. králičí hopkání při těžké oboustranné dysplazii kyčelních kloubů nebo oboustranná dysplazie loketních kloubů). Kulhání může vzniknout náhle (úrazy) nebo se může rozvíjet postupně (např. kloubní onemocnění). Vyjímkou nebývá ani přechodné vymizení a návrat kulhání (artrotické kloubní potíže). Akutní kulhání je většinou spojeno s výraznou bolestivostí a těžkým stupněm vyjádření, chronické kulhání bývá méně nápadné a často je spojeno s onemocněními kloubů. Většina ortopedických onemocnění je lokalizována pouze na končetinách, některá mohou být spojena s celkovými příznaky choroby - apatie, deprese, nechutenství, horečka (př. panostitis, infekční polyartritidy).
Jak se rozhodnout, zda je nutné navštívit veterinárního lékaře se psem, který kulhá? Lapidární odpověď může znít, že odborná konzultace nemůže uškodit. Velmi obecně řečeno, kulhání vzniklé z jasné příčiny, která je laicky ošetřitelná (drobné rány, zatržené drápky, podvrtnutí) nevyžaduje ortopedické vyšetření, pokud má tendenci se zlepšovat a během několika dní až týdne samo vymizí. Těžké kulhání zejména v souvislosti se závažnými úrazy (poražení autem, pády z výšky) má často vážné příčiny (fraktury, luxace kloubů). Důvodem k vyhledaní odborné pomoci by však nemělo být jenom kulhání, ale i nebezpečí ohrožení základních životních funkcí (vnitřní krvácení, otok mozku, ruptura močového měchýře), které nemusí být v prvních okamžicích zřetelné. Je možné tvrdit, že ortopedická onemocnění, přestože jsou často nejlépe vidět, nemusí být a často nejsou nejzávažnějšími následky úrazů malých zvířat. Zlomeniny v oblasti pánve jsou v asi 30% spojeny s rupturou močového měchýře. Zatímco některé zlomeniny pánve se mohou zhojit klidovou léčbou, ruptura močového měchýře je život ohrožující stav. Typickým projevem takového pacienta je však kulhání na pánevních končetinách.
Dlouhodobá kulhání bez rozpoznání příčiny (často léčené pouze symtomatologicky prostředky proti bolesti) mohou vést k nenapravitelnému poškození ortopedických struktur (typickým příkladem je artróza kolene jako následek neléčené ruptury koleních zkřížených vazů).
Publikováno 1.12.2003. 2000, uveřejněno se souhlasem MVDr. Čápa (server www.veterina-info.cz)