Špic v ČR - Spicove.cz

Zde se nacházíte: Chov špiců

Naši barevní keeshondi

Suzette Lefebvre

Pes známý jako vlčí špic, LouLou, velký špic nebo keeshond se vyskytoval ve všemožných barvách již od prehistorických dob. V roce 1906 v Německu, moderní zemi původu, bylo plemeno oficiálně pojmenováno bez ohledu na barvu jako Keeshond. Jednobarevní černí a bílí psi byli v chovu používání k zvýraznění barvy srsti. Křížili se s vlkošedými psy s nažloutlou podsadou, což mělo za následek výrazně zlepšenou barvu podsady narozených štěňat.

Oranžová štěňata z chovné stanice Darkenwald
Oranžová štěňata z chovné stanice Darkenwald

Po druhé světové válce byl německý špic rozdělen do 5 kategorií podle velikosti a barvy. Současné varianty schválené FCI jsou:

A. Vlčí špic (keeshond)
- míry 17,7 až 21,7 palce (povoleno až 23,6 palce), barva vlkošedá (wolf-sable).
B. Velký špic
- míry 16,5 až 19,7 palce, barva bílá, černá nebo hnědá (tmavě čokoládová).
C. Střední špic
- míry 11,8 až 15 palců, barva bílá, černá, hnědá, oranžová nebo červená, vlkošedá; přípustné jsou rovněž další barvy jako krémová, creme sable, orange sable, red sable, strakoš a black and tan.
D. Malý špic
(v USA tzv. Larger Pomeranian) - míry 9,1 až 11,4 palce, barvy jsou stejné jako u středního špice.
E. Trpasličí špic
(v USA tzv. Small Pomeranian) - míry 7,1 až 8,7 palce, barvy jsou stejné jako u středního špice.

Takzvaný American Eskimo, uznaný AKC v poslední době, je podle velikosti v podstatě bílý velký, střední nebo malý špic.

V knize paní Alice Gatacre "The Keeshond" z roku 1937 autorka uvádí, že "v rodokmenu téměř každého vítězného anglického keeshonda se můžeme dostat zpět až k holandské importované feně "Christel am Ziel", která, ač sama vlkošedá, měla mnoho černých potomků. Červená, jež je recesivní barvou k černé, může odpovídat za to, že se čas od čas objeví i čokoládový nebo oranžový pes." Ačkoliv paní Gatacre nechtěla chovat barevné keese nějak úmyslně, přesto s barvami experimentovala, aby zjistila, jaké barvy dávají jaké výsledky. Její první zkušeností s barevnými keeshondy bylo vlkošedé spojení syn/matka ("Ado" a "Ada"), kdy ve vrhu sedmi štěňat byla tři bílá.

Darkenwald's I'm a Joker Too
Darkenwald's I'm a Joker Too

Oranžovo-krémový pes zmíněný v knize paní Gatacre a také v nedávném článku Britty Schweikl-Ecklmayr (Barevní vlčí špicové?) "Stropp vom Lauerhaas" (nar. 1932) pocházel z vrhu jednoho černého a dvou oranžových a krémových sourozenců. Otec a matka byli vlkošedí. Stropp je s výše uvedenou "Christel am Ziel" příbuzný přes slavného psa "Alex von Olching" a v chovu paní Gatacre se vyskytuje jako předek mnoha jejích odchovů. Tito jeho "Guelder" potomci tedy měli v rodokmenu velké množství různých barev a mnoho jich pak bylo z Anglie importováno do Spojených států. Zde se stali základem mnoha dnešních linií.

Oranžová a krémová štěňata narozená v Americe v roce 1991 (zmíněná v článku Ellen McDaris "Keeshond - duhové plemeno?" a v článku Britty Schweikl-Ecklmayr "Barevní keeshondi?") pocházejí z naší chovné stanice "Darkenwald". Spojení bylo plánované, výsledné barvy však ne! Vše začalo jako typická liniová plemenitba (teta/synovec). Matka byla již starší, otcem byl teprve dvouletý pes se slibnou výstavní kariérou. Jaké to bylo onu říjnovou noc pro nás překvapení, vidět vedle normálně vlkošedě zbarvené fenky ne jednoho, ale hned tři oranžové a krémové pejsky! Nyní, když pejsci dozráli a vyspěli, jsou jako sen: světle krémová podsada, světle oranžové konečky chlupů krycí srsti, skořicové okrajové části těla - čenichy, uši, atd. Rámování očí, nosy, pysky a polštářky na tlapkách jsou růžovohnědé. Oči mají jantarové a drápky bílé.

Velmi se spekulovalo o tom, odkud se tyto barvy vzaly. Cítili jsme, stejně jako Britta, že nejde o žádný nový fenomén. Rozhodli jsme se prozkoumat rodokmeny asi 40 let zpětně, což se rovnalo 10-12 generacím. Zpočátku jsme nenacházeli nic, až když jsme se dostali do posledních pěti až sedmi generací, začala se jména několika psů opakovat stále častěji. Víme už, že Ch. Racassius of Rhinevale dával černé potomky. Jeho sourozenci z vrhu, ač vlkošedí, mohli tedy roněž nést gen pro černou, a tudíž také recesivní červený gen. Racassius a jeho sestry z vrhu (daly základ anglické stanici Ledwell), Ch. Ledwell Charlotte a Ledwell Catastrophe se objevují celkem 17krát v 9 generacích. Všichni tři jsou vnoučaty dvou nejpřednějších šampionů a krycích psů z padesátých a šedesátých let, psů Ch. Big Bang of Evenlode (otec jejich otce Rondorfa of Rhinevale) a Ch. Rahida of Rhinevale (otec jejich matky Rumbelindy of Rhinevale).

Big Bang of Evenlode
Big Bang of Evenlode

Další důležitá vnučka Ch. Big Banga of Evenlode, kterou jsme objevili 7krát v 9 generacích, byla Ch. Keli-Kees Erin O'Mist, která byla dcerou psa Ch. Sinterklaas Brave Nimrod. Dále jsme nalezli psa Ch. Dalbaro Beachcomber 5krát v 7 generacích, jehož praděd přes otce Ch. Dutch Uncle of Ven je znovu Ch. Big Bang of Evenlode. Beachcomberův syn Ch. Damarkee the Party Crasher je také příbuzný Big Bangovi, pro změnu ze strany jeho matky přes psa Ch. Vangabang of Vorden. A konečně Ch. Wil-Los Jamie Boy, Big Bangův bratranec, se v rodokmenu štěňat vyskytuje 4krát. Mimoto je zde ještě přítomná chovná stanice Wistonia, ovšem tu nepovažujeme pro barvu za nějak významnou, ačkoli jeden pes, Commandant of Duroya, vnuk nejkrásnějšího keese v dějinách Ch. Wrockyho of Wistonia, je zde přítomen 11krát v 8 generacích a jakousi roli by hrát mohl. Bohužel však můžeme sledovat jen linii jeho otce, zatímco informace o jeho matce jsou spíše útržkovité.

Zjistili jsme nakonec, že linie téměř každého psa vyskytujícího se v 10 generacích rodokmenu našich oranžových štěňat, vede k jednomu z následujících tří psů:

  1. Ch. Big Bang of Evenlode, nalezen 83krát v 11 generacích, především přes psy Rhythym of Rhinevale (29krát!), Rhondorf of Rhinevale (14), Ch. Sinterklaas Brave Nimrod (11), Ch. Volkrad of Vorden (9), a Ch. Dutch Uncle Ven (9).
  2. Ch. Rahida of Rhinevale, nalezen 29krát, většinou přes dcery Rumbelindu of Rhinevale (15) a Ch. Robinellu of Rhinevale (8).
  3. Vader Kerstmis of Vorden, nalezen 23krát, zejména přes Robertinu of Rhinevale (16) a Sinterklaas Lass of Vankeena (6).

Náhodou všichni tito tři psi měli za otce bratry - Big Bang je po otci Ch. Young Tom of Evenlode, Rahida a Vader jsou po jeho bratrovi Ch. Young Geron of Evenlode. Což nás samozřejmě vede k jejich otci (tedy dědovi výše uvedených tří psů), významnému anglickému a irskému šampionovi z padesátých let Ch. Rayvalen Geron of Grovelyn, jež byl syn tmavého psa Ch. Major of Broadcliffe.

Young Tom of Evenlode
Young Tom of Evenlode

Jak je zřejmé, krevních linií nesoucích barevné geny se zde vyskytuje více, takže nelze s jistotou prohlásit, ze které pochází náš neobvyklý vrh. Tato hádanka možná nikdy nevyjde na světlo, pokud chovatelé nezačnou studovat a srovnávat rodokmeny a nepoučí se z naší zkušenosti, případně ze zkušenosti ostatních chovatelů ochotných se o podobné informace podělit.

Jako opradoví milovníci keeshondů se musíme dívat na jiné barvy než šedou jako na legitimní atavismus k nejrannějšímu údobí plemene, kdy keeshondi byli hodnoceni nikoliv na základě barvy, ale podle ostatních předností konkrétního psa. Téměř každý chovatel a téměř každý keeshond má potenciál produkovat barevné potomky. Jejich možné objevení se bychom měli rozpoznat letmým pohledem do minulosti, která je základem toho, co je v chovu dnes - nic víc, nic míň. I když není důležité do našeho standardu zahrnout neobvyklé barvy pod "přijatelné barvy srsti", není ani nezbytné, ba ani žádoucí, diskvalifikovat tyto jinobarevné psy na výstavách. Ještě nikdy jsme bohužel osobně neviděli barevného keese jako vážného soupeře na AKC šampionátu.

Protože od doby, co jsou "jiné barvy" považovány standardem za vážnou vadu (jde tímpádem o tzv. "pet quality", mazlíčky, nikoliv "show quality" nebo "breed quality", tedy výstavní a chovné jedince), a protože podléháme etickému kódu amerického Keeshond Clubu (který praví, že keeshondi "pet quality" by neměli být použiti pro chovné účely), všichni tři "zlatí chlapci" byli vykastrováni. Dva jsou umístění v nových domovech jako mazlíčci a mohou se alespoň účastnit soutěží poslušnosti. Třetí pejsek, Darkenwald Orange Crush, zůstal s námi doma. Tito pejsci samozřejmě neví, že mají "špatnou" barvu, a mají ten nejúžasnější temperament jaký jsme kdy u keesů viděli. Všichni jsou obdivuhodnými představiteli plemene.

Dalbaro Beachcomber
Dalbaro Beachcomber

Kolik barevných štěňat keeshondů se narodilo a bylo díky nedostatečné znalosti historie plemene odstraněno, protože si chovatel myslel že fena byla nakrytá čau-čauem? A co dobře informovaní chovatelé; jednají i oni podobně, protože si nepřejí, aby se vědělo že JEJICH krevní linie produkuje barevná štěňata? Je přece nepředstavitelné, že by zrovna naše zkušenost byla tak jedinečná! Určitě se "neobvyklá" keeshondí štěňata vyskytovala i jinde a jindy, ale nikdy nebyla zapsána do plemenné knihy AKC. Přesnost, nebo spíše nepřesnost, zápisů do všemohoucí AKC, je vůbec zábavný zážitek. V našem případě byla štěňata zapsána AKC nikoliv jako vrh, ale jako jednotlivci. Protože pejsci neměli žádnou z povolených kombinací barev, AKC požadovala k přihlášce přiložit několik obrázků každého štěněte zřetelně znázorňující jeho barvu, a ještě přesný písemný popis barvy. Popsali jsme je tedy jako "oranžové a krémové". Po několika týdnech další korespondence jsme obdrželi individuální registrace; AKC oficiálně zaregistroval všechna "oranžová a krémová" štěňata jako "bílá"! Díky takovéto nesprávné či neúplné dokumentaci neexistuje tudíž žádná možnost, jak vypátrat kolik a jak barevných keehondů se ve Spojených státech narodilo...

Dále se budeme o tuto problematiku zajímat a budeme se těšit, že se setkáme s jakýmkoliv dalším barevným keeshondem z amerického chovu.

Publikováno 14.10.2004. Zdroj: JabberwocKEES Vol. 3, No. 5, 1995, překlad Magdalena Čižmářová.

© 2002-2016 Spicove.cz

Tvorba www stránek - FutureXP.net

Veškeré dokumenty a materiály obsažené na stránkách Spicove.cz jsou předmětem autorského práva ve smyslu Autorského zákona. Nesmí být použity v jiných elektronických ani tištěných médiích bez výslovného souhlasu autora. Kopírování a šíření obsahu těchto stránek v jakékoli podobě je bez písemného souhlasu autorů nezákonné.