Špic v ČR - Spicove.cz

Zde se nacházíte: Veterina > Reprodukce

Falešná březost

MVDr. Lubomír Palkovič

Falešná březost (neboli pseudogravidita) patří k velmi častým problémům fen, které přivádějí jejich majitelé do mé ordinace. Touto "nemocí" trpí hlavně feny dobře živené, které mají nedostatek pohybu. Zde musím znovu zdůraznit, i když to připomínám téměř v každém článku, že kompenzovat nedostatek času na venčení a procházky jídlem, vašemu zvířeti vždy škodí. Je ale falešná březost nemoc nebo není? V odborných veterinárních publikacích se uvádí: Pseudogravitida je hormonální porucha na vaječníku feny, navozující stav, kdy se vyvinou četné morfologické a psychické příznaky březosti. Často se také dostaví příznaky falešného porodu a mateřského pudu.

Režisérka Němcová, kočka, dr. Palkovič, pes a režisér Vávra

Jaké jsou tedy příznaky falešné březosti? Mezi padesátým a sedmdesátým dnem po hárání se feně začne zvětšovat mléčná žláza, v níž se tvoří mléčný sekret. V mnoha případech se také zvětšuje děloha a někdy se může objevit i slabý výtok z přezky. Chovatel si ale nejčastěji všimne psychických příznaků, tedy změn v chování feny. Fena bývá mazlivá, „pofňukává“, v bytě je neposedná a většinou víc žere (jsou ovšem i feny, které stravu úplně odmítají). Venku je fena většinou lenivá, odmítá chodit na delší procházky a hned po vyvenčení se chce vrátit domů. Věnuje se více svým hračkám, které různě přenáší nebo si je ukrývá v pelíšku. Fena často hrabe, schovává se, třese se a občas zvrací.

Tyto příznaky většina chovatelů shrnuje slovy: Je nějaká divná. Zde je ale problém. Příčinou některých výše uvedených příznaků může být i jiné, závažnější onemocnění. Někdy, když byl majitel v době hárání feny nepozorný nebo některý z členů rodiny své zážitky z venčení háravé feny zatajil, může být fena opravdu březí. Při sebemenších pochybnostech je proto lepší navštívit veterináře. Ten fenu důkladně vyšetří a doporučí další péči.

Pokud příznaky falešné březosti trvají dva až tři týdny a pak spontánně mizí, není třeba se znepokojovat. Snížíme feně v tomto období krmnou dávku (resp. její vydatnost), dopřejeme jí více pohybu a zabavíme všechny hračky (fena je má místo štěňat a "tvoří" pro ně mléko). Lokální ošetření mléčné žlázy není vhodné. Nanášení mastí či obklady fenu dráždí a stav zpravidla zhoršují. U fen, které si samy odsávají mléko, je nutná krycí košilka. Pokud příznaky falešné březosti trvají déle než tři týdny, jsou výrazné nebo se opakují po každém hárání (u některých fen jsou dokonce celoroční), musíme již hovořit o onemocnění, které pro fenu může mít vážné následky. Často dochází k zánětům dělohy (pyometra) nebo k zánětu, resp. nádoru mléčné žlázy. V těchto vážných případech je pak často jedinou možností léčby ovariohysterektomie (kastrace).

Publikováno 6.9.2006. 2002, uveřejněno se souhlasem autora.

© 2002-2019 Spicove.cz

Tvorba www stránek - FutureXP.net

Veškeré dokumenty a materiály obsažené na stránkách Spicove.cz jsou předmětem autorského práva ve smyslu Autorského zákona. Nesmí být použity v jiných elektronických ani tištěných médiích bez výslovného souhlasu autora. Kopírování a šíření obsahu těchto stránek v jakékoli podobě je bez písemného souhlasu autorů nezákonné.