Špic v ČR - Spicove.cz

Zde se nacházíte: Média > Slavní majitelé

Brigitte Helm

Německá herečka (1906-1996)

Narodila se v Berlíně jako Brigitte Eva Gisela Schittenhelm. V roce 1925, tedy v 19 letech, si ji vybral režisér Fritz Lang do svého expresionistického filmu, ve kterém měla hrát dvojroli. Ten film se jmenoval Metropolis a nikdo tehdy netušil, jaký vliv bude mít na další vývoj filmové sci-fi tvorby. Film byl hotov v roce 1927 a udělal z Brigitte hvězdu. Její robotka Marie je doposud doslova ikonou popkultury.

Brigitte Helm
Brigitte Helm

V dalších letech Brigitte zazářila v dalších cca 30 německých, francouzských i britských filmech. Nejznámější jsou Die Liebe der Jeanne Ney (1927), Alraune (1928), Die singende Stadt (1930) a Herrin von Atlantis (1932). V roce 1935 vypršel její desetiletý kontrakt s UFA a Brigitte již další smlouvu nepodepsala. Důvodů bylo několik. Jednak se vdala (Dr. Hugo Kunheim) a mimoto stejně jako její slavná krajanka Marlene Dietrichová nesympatizovala s nacistickým režimem. Důvodem snad byly také dvě smrtelné automobilové nehody, jež způsobila a které jí značně pošramotily pověst (byla dva měsíce ve vězení). Každopádně odjela s manželem do Švýcarska a do Německa se již nikdy nevrátila. Měla čtyři děti, vedla uzavřený a spokojený život a zemřela ve věku 90 let.

Brigitte Helm
Brigitte Helm

Jak bylo řečeno, proslavila ji její dvojrole (velmi působivě zahrála obě postavy - romantickou živou Marii a robota - stroj na požitky a vraždění) ve filmu Metropolis. Její sexy robotka ovlivnila design robotů v celé pozdější Hollywoodské produkci (Robocop, C3PO ve Hvězdných válkách atd...). Podívejte se na slavné filmy jako třeba Blade Runnnera, Alphaville nebo Minority Report a poznáte, jak silně byly ovlivněny právě vizionářským technickým zpracováním Metropolisu. Ovšem ačkoliv film byl úžasným a nadčasovým dílem, Brigitte si při natáčení užila své. Nejen že musela být hodiny a hodiny uvězněná v nepohodlném a těsně přiléhajícím kostýmu, takže jí museli dávat pít brčkem, ale režisér se například rozhodl, že ve scéně upalování čarodějnice musí mít za každou cenu pravý oheň. Na chudákovi Brigitte samozřejmě chytly šaty a Lang s asistenty měli co dělat aby plameny uhasili; naštěstí se Brigitte nic nestalo. Ale scéna s pravými plameny ve filmu zůstala. Kdo film neviděl, pro toho alespoň zkráceně o příběhu:

Brigitte Helm
Brigitte Helm

Píše se rok 2026... vítejte v Metropolis. Vítejte ve studeném a přetechnizovaném městě budoucnosti, ve světě vynálezů a prosperity, ale také sociálního útisku. Masy dělníků totiž žijí pod zemí a obsluhují stroje, aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít. Syn vládce Metropolis, idealistický Freder (Gustav Fröhlich) si užívá bezstarostně života v zahradách rozkoše až do té doby, než se vypraví poznávat svět hluboko pod zemí. Setká se tam s kontrastem mezi jednotvárnou odlidštěnou prací a jejími nositeli - či spíše vykonavateli - a krásou dívky Marie (Brigitte). Ta káže v podzemí dělníkům o lepším světě a interpretuje jim starou biblickou pověst, zaměřenou na konflikt mezi vládnoucí a pracující třídou a vyzývá je ke vzpouře... Pravda, sociální téma dnes už sice vypadá trochu omšele, ale vize moderní společnosti je stále úžasně silná a působivá. Freder je šokován životními podmínkami dělníků a - plný humanistických ideálů - se jim snaží pomoci. Dochází k souboji mezi mocí a množstvím. Padoušský Rottwang (Rudolf Klein-Rogge) vyrobí umělou kopii Marie a vyšle ji do podzemí, aby zničila odboj dělníků v zárodku. Podzemí zalije potopa a katastrofa probudí ve Frederově otci soucit a dovede ho k příslibu změn v uspořádání společnosti.

Brigitte Helm
Brigitte Helm

Metropolis lze považovat za průkopnické dílo žánru sci-fi a jeho základní kámen. Fritz Lang se však musel vyrovnat s omezeními své doby: černobílý materiál a němý film s titulky a hudebním doprovodem na šelakové gramofonové desce (to v bohatším kině, v těch lacinějších byl notový materiál vytřískáván do klimpru). O možnostech trikové techniky té doby ani nemluvím, i když vynalézavost kameramanů - trikařů tehdy byla vysoko i nad úrovní fantazie většiny současných režisérů. Hra světla a stínu je zde fantastická. Hodně diskutovaným problémem jsou jeho délka a skladba. Lang údajně pro film natočil asi 620 000 m negativu! Po premiéře byl film režisérem asi o pětinu zkrácen na délku 3241 m, dnes je na filmových přehlídkách a na videokazetách k vidění téměř deset různých verzí. Originální negativ snímku vzal za své koncem války, neboť byl uskladněn v Berlíně. Pravděpodobně část z něho spočívá dodnes v ruském Gosfilmu jako válečná kořist.

Brigitte Helm jako Marie v Metropolis
Brigitte Helm jako Marie v Metropolis

Je pravda, že původní verze ztratila dost z atmosféry, kterou Fritz Lang vytvořil, protože mistrovsky zvládnutá černobílá kamera, pracující se světlem a stínem, s rytmem, symetrií a asymetrií, byla překryta kolorováním a původní hudba byla v 80. letech vyměněna za moderní pop Freddieho Mercuryho, Bonnie Tyler a dalších. Nicméně v současné době byl film kompletně zrestaurován, zdigitalizován, byly do něj vráceny scény, které byly v průběhu let vystříhány a opětovně se nahrál hudební doprovod. Tři čtvrti století po premiéře se tedy do světového filmového fondu vrací v téměř původní podobě dílo, které by měl shlédnout každý fanoušek SF filmu.

Publikováno 24.11.2003. 2003, www.spicove.cz

© 2002-2019 Spicove.cz

Tvorba www stránek - FutureXP.net

Veškeré dokumenty a materiály obsažené na stránkách Spicove.cz jsou předmětem autorského práva ve smyslu Autorského zákona. Nesmí být použity v jiných elektronických ani tištěných médiích bez výslovného souhlasu autora. Kopírování a šíření obsahu těchto stránek v jakékoli podobě je bez písemného souhlasu autorů nezákonné.