Zde se nacházíte: Chovatelství psů > Začínáme s chovem
Pár rad pro ty, kdo touží po psovi
Helena Kholová
Než si ho opatříte:
- Zjistěte si, jaké předpisy se vztahují na držení psů ve vašem bydlišti. Zvláštní nařízení mají zejména velkoměsta a lázeňská místa.
- Zeptejte se, co říká o chovu psů domovní řád v domě, kde bydlíte. Zvláštní ustanovení mají např. družstevní domy, podnikové byty apod.
- Prozkoumejte veřejné mínění v domě.
- Spočítejte si, kolik dělají poplatky za držení psa, kolik stojí krmení, veterinární ošetření. Hodí se i pojištění zvláště cenný jedinců.
- Prozkoumejte své možnosti. Jak velký máte byt, zda máte zahradu a kolik z ní jste ochotni pro psa obětovat, kolik času budete moci výchově a výcviku psa věnovat a k čemu ho vlastně potřebujete.
- Zevrubně si prohlédněte psy vybraného plemene a zeptejte se na jejich vlastnosti.
- Pamatujte, že každý pes byl vyšlechtěn k určitému účelu, a má tedy odpovídající vlastnosti. Norník hrabe, chrt běhá, špic štěká. Žijete-li v paneláku, volte malé, klidné plemeno vlídné povahy.
- Zjistěte si, jaké povinnosti pro vás vyplývají z držení psa určitého plemene. Např. lovecká plemena musí mít zkoušky, služební plemena nezbytně potřebují výcvik, chrti dostatek pohybu atd.
- Zvažte i poměr jednotlivých členů rodiny ke zvířatům, jejich schopnost obětovat něco ze svého pohodlí v zájmu nového spolubydlícího i jejich zájem o psa. Pokud někdo z rodiny nemá k zvířatům vztah a je proti, důkladně si koupi psa rozmyslete. Nejde o vás, ale o něj. Nevlídné zacházení mu vadí mnohem víc, než si myslíme.
A když už se rozhodnete:
- Opatřete si vždycky psa s průkazem původu od dobrého chovatele. Není to snobství, ale záruka, že dostanete psa odpovídajícího vzhledu a vlastností.
- Štěně nepřebírejte příliš brzy. Čím déle je u feny, tím lépe pro něj. Nejkratší povolená lhůta šesti neděl je opravdu nejzazší mezí lepší je odebrat štěně až ve dvou měsících nebo ještě později. Ovšem od chovatele, ne z druhé ruky. Koupí staršího psa se připravíte o ty nejkrásnější zážitky.
- Nechte si od chovatele podrobně vysvětlit zásady krmení a ošetřování štěněte, jeho denní rozvrh, záliby a charakter. S plachým štěnětem se musí zacházet docela jinak než s kurážným drzounem. Pokud možno pořiďte mu misku, pelíšek i hračky co nejpodobnější tomu, co měl ve svém původním domově.
- Co nejdříve nechte štěně vyšetřit veterinárním lékařem a odčervit. Sami je stále pozorně sledujte, zda je čilé, hravé, dobře žere a pravidelně vyměšuje, zda nemá výtok z očí, zda nadměrně nesliní, zda nemá rýmu, nekašle, lehce dýchá. Zkrátka docela stejně jako malé dítě.
- Při objevení chorobných znaků nečekejte a raději hned vyhledejte odbornou pomoc.
- Sledujte svědomitě termíny očkování a dodržujte je. Dbejte na čistotu svého psa, nedovolte mu pít znečištěnou vodu v přírodě, nekrmte ho syrovými vnitřnostmi a nedovolte mu stýkat se se zanedbanými toulavými psy.
- Naučte svého psa co nejdříve přiměřenému chování. Štěně je tvárný materiál, při troše trpělivosti a porozumění se naučí všemu potřebnému, aby neobtěžovalo okolí a samo nebylo svou neukázněností ohroženo, např. v silničním provozu.
- Věnujte vždy náležitou péči přípravě krmení psa. Nesprávná výživa může i kvalitního psa těžce poškodit ve vývinu, v exteriéru a na zdravotním stavu. Seznamte se i s ostatními potřebami psa a respektujte je. Pes je velice přizpůsobivý, snese mnoho. Ale zdravé a krásné zvíře budete mít jen tehdy, poskytnete-li mu vše, co potřebuje včetně dostatku pohybu a přímého kontaktu s člověkem. Jen tak se může rozvíjet přirozená inteligence psa.
- Dbejte, aby váš pes na veřejnosti nikoho neobtěžoval, neznečišťoval okolí a nenapadal jiné psy. Ne každý má rád psy, mnozí lidé jsou na ně přímo alergičtí. Proti nim je jedinou zbraní bezvadné chování psa i jeho průvodce. Ostatně každý pes je vizitkou svého majitele.
- Máte-li kvalitního psa, dejte mu příležitost, aby se uplatnil v chovu. Je sice pravda, že si psy pořizujeme především pro vlastní potěšení, ale je škoda, když se bezvadný pes ztratí z chovu jen proto, že se jeho majiteli nechce navštěvovat chovné svody, výstavy nebo se věnovat výcviku, aby pes měl předepsané zkoušky.
- Pokud vás nezměnitelné okolnosti nepřinutí, ponechte si svého psa až do jeho smrti. Změna prostředí je pro psa zlá, horší než pro člověka. Změna lidí kolem něho je krutou ranou. Pes k nám přilne daleko hlouběji, než jsme my schopni přilnout ke komukoli - pes totiž není individualista jako člověk. Ale nezapomeňte, že i skon psa nese s sebou určité povinnosti. Tak jako musíte psa přihlásit , musíte také oznámit, že zahynul nebo se ztratil. Mimo jiné i proto, že se to týká poplatků. Musíte také vrátit známku a chovatelské organizaci průkaz původu.
Publikováno 31.10.2005, poslední změna 8.5.2006. Z knihy Historie psího rodu