Zde se nacházíte: Výstavy > Reportáže
Světová výstava psů Dortmund 2003 (4)
Ing. Jiřina Ježková (jirina.jezkova@zat.cz)
Kruh velkých špiců
Světová výstava psů v Dortmundu byla naší první výstavou v zahraničí. Naše - to znamená hlavní aktér většiny výstav Laki Vltavská perla moje mamka jako hlavní řidič a já. Na výstaviště jsme vstupovali s velkým napětím a očekáváním jak vypadá taková výstava v zahraničí...
Po nepříjemném čekání při příjezdu na parkoviště nedaleko výstavních hal nás čekalo překvapení, že přímo ve výstavním areálu je dostatek volných míst k parkování a téměř nikdo na nich nebyl; to samé se týkalo prostorných podzemních garáží. Nejspíše byly určené pro pořadatele a prodejce. Dalším překvapením, po zběžné veterinární prohlídce a vyzvednutí katalogu, bylo prodírání se k výstavní hale s kruhy přes stánky určené k prezentaci jednotlivých německých chovatelských klubů. Ráno při přihlašování to celkem šlo, ale horší to bylo odpoledne při odjezdu, kdy se uličky vedle vystavovatelů zaplnily též ostatními návštěvníky. Tím většina strastí na výstavišti skončila.
Kruhy byly na rozdíl od většiny českých výstav prostorné a potažené koberci, aby to psíkům neklouzalo. V každém kruhu byla tabule s papírem, na které vedoucí kruhu zapisovali výsledky. Tyto výsledkové archy byly pak umístěny k okraji kruhu, aby si i ten, kdo přišel později, mohl v klidu přečíst či zapsat výsledky. Výsledky poctivě zapisovala děvčata Miturovic, které jela domů se Světovou vítězkou, opětovně gratuluji! Okolo výstavních kruhů byl rozmístěno dostatek kotců se židličkami pro ty, kteří chtěli dopřát svým miláčkům trochu více pohodlí a hlavně soukromí. Dále byla v každé výstavní hale aréna, kde se konal zajímavý doprovodný program. V areálu bylo též množství stánků se vším možným (i nemožným), co se jen i trochu týkalo kynologie a psíků. Takže i přes důkladný seznam věci, které jsem si původně chtěla koupit, jsem zde téměř po dvouhodinovém bloudění mezi stánky nekoupila nic.
Velké špice posuzovala švýcarská rozhodčí paní Lisbeth Mach, která si vybrala z každé třídy po promenádě psíků v kruhu jen 4 jedince a ty potom podrobně posoudila. Tato selekce mě celkem udivila, i když asi dle množství psů byla vhodným řešením. Ale zdálo se mi nespravedlivé, že třeba z 10 nádherných jedinců (a někdy i více), byly vybráni jen čtyři jedinci a ostatní dostali většinou velmi dobrou bez umístění. Na to jsem nebyla z českých výstav připravena. Zdálo se mi to oproti těm vyloučeným dost nespravedlivé, protože každý si dle mého názoru (po zaplacení ne zrovna malých vstupních poplatků) zasloužil posudek, i když ne třeba ten nejlepší. Já sama chci vědět, co je na mém psíkovi v danou dobu od daného rozhodčího posuzováno jako vada či odchylka od standardu.
Velkých špiců bylo celkově přihlášeno 19, z toho 13 bílých a 6 černých. Na to, že Německo se hrdě hlásí jako domovina těchto špiců, tak se mi zdálo, že je to celkem málo, i když u nás doma jsou dva vzácností a pět (jako tomu bylo v únoru na MV v Brně) úplnou raritou.
Dalším překvapením pro mne bylo, že třída šampionů byla posuzována před třídou otevřenou. A protože místo dle mne nádherných šampiónů byl vybrán pes z třídy otevřené, zaráží mne také, že nejlepší šampion není uveden (a to ani u jednoho plemene) na výsledkové listině na internetových stránkách výstavy. Nevím jak to pořadatelé mysleli, ale je zarážející, že člověk - laik i odborník - se nedozví, který z šampionů je dle rozhodčí ten nejlepší.
Největším přínosem pro mne bylo navázání kontaktů s německými chovatelkami paní Ilse Lauermannovou a paní Gerlinde Körner (ta naštěstí díky svému původu rozuměla i česky, i když česky nehovořila) a paní Anny v.d. Boomen-Reyners. Mám přislíbeno zaslání rodokmenů několika chovných jedinců jak z Německa tak z Nizozemska. Do budoucnosti s paní Christou Raddatz (kterou znám přes Internet již asi půl roku) a Anny v.d. Boomen-Reyners plánujeme, pokud nám to kluby umožní, výměnu nepříbuzných štěňátek pro oživení krve. Většina nizozemských velkých bílých špiců (u nich tzv. bílých keeshondů) je nepříbuzná s německými a českými jedinci (až na potomky německého krytí či dovozu z Německa). Zástupci nizozemských bílých keeshondů byli relativně větší jedinci s krásnou pigmentací celého kořene nosu, krásnou srstí, zapomněla jsem se však naší anglicko-německo-holandskou konverzací pozeptat na počet zubů. V Německu je většina chovných jedinců spřízněna s českými chovatelskými stanicemi Hazpo a Hvězda Rajhradu. Tudíž jsou zde podobné problémy s pigmentací a trochu vlnitější srstí jako u nás v ČR.
Protože se počítám mezi úplné začátečníky, nebudu moc komentovat posudky paní rozhodčí. Ale poskytnu Vám zde seznam vystavovaných jedinců (část citace z katalogu) a malou poznámkou, kterou si dovolím udělat, budu komentovat první dojem. Ať mi odborníci a odbornice prominou. Budu psát tak, jak jsem to viděla, a to pouze u velkých bílých špiců, protože podobné potěšení mám doma a mohu trochu srovnávat. Černí ať prominou (viz konec článku). A co na závěr: všichni špicové byly nejkrásnější, jen paní rozhodčí musela (nezávidím jí to) vybrat vždy jen jednoho. Všem milovníkům špiců ahoj!
Velký bílý špic
Psi - tř.mladých
- VD1 - Apollo v. Ambachtal
- VD2 - Ben Majo No Koya
Tito dva jedinci byli již téměř dospělí s dobrou pigmentací a dobrým osrstěním, ale zatím bez typické mohutné hřívy. Střední velikosti jako náš Laki - tj. mezi 45 - 47 cm kohoutkové výšky.
Psi - tř.šampionů
- V1, RCAC - Olf v. Lichtenbergen Wappen - krásný pes, i když na něm byl již trochu znát věk horší kvalitou srsti.
- V2 - Boris v. Seerosenweiher - zástupce z Nizozemska, export z Německa - krásně pigmentovaný jedinec (oproti německým jedincům), mohutné konstituce, ale ne přerostlý, s trochu kratší srstí bez nápadnější hřívy. Poznámka: v Nizozemsku, Velké Británii a možná i jinde plemeno velký bílý špic neexistuje. Zde jsou velcí špicové bílé barvy pojmenováni White Keeshond. Klasického Keeshonda známe jako psa podobného vlčímu špicovi, tady jsou ale i malí a střední různých barev (vysvětlila paní Boomen-Reyners).
- V3 - Nelson V. Berg Sonnenhof - krásně osrstěný pes s trochu horší pigmentací nosu.
- VD4 - Bello v.d. Hoogjens - další nizozemský zástupce, krásně pigmentovaný a osrstěný jedinec. Dle mne nejkrásnější velký bílý špic celé výstavy (na první pohled bez hodnocení pohybu).
Psi - třída otevřená
- V1, CAC, CACIB, Světový vítěz, BOB - Carlos v. Seerosenweiher - vyhrál vše co se vyhrát dalo. Nádherně rostlý jedinec (cca 50 cm v kohoutku či více?), trochu méně výrazná hříva, na kořeni nosu malá bílá depigmentovaná skvrna.
- VD2 - Laki Vltavská perla - můj miláček, takže "no comment".
Fenky nebudu moc popisovat, protože jsem se snažila dostat své posudky. A nestála jsem u vchodu do kruhu, abych si je mohla prohlédnout. Až na jednu fenku z Nizozemska byly všechny drobné. Odhadovala jsem dle velikosti své fenečky Glorie (která má 42 cm v kohoutku), že jejich kohoutková výška také byla spíše ve spodní části standardní výšky.
Feny - tř.mladých
- V1, Světový vítěz mladých - Alpine Walk to Remember - krásně kvadratická stavba s výborným osrstěním a výbornou pigmentací (oproti většině německých jedinců), ale trochu malá. Tuto fenku, vzácný to německý import z USA, jsem před vstupem do haly považovala za středního špice. Poznámka: V USA německý špic neexistuje, v roce 1917 byl přejmenován (tak jak je to Američanům vlastní) na Amerického eskymáckého psa. Ten má tři velikostní kategorie, přičemž kategorie standard (38-50 cm) částečně odpovídá velkému bílému špicovi.
- V2 - Angie v. Ambachtal
- V3 - Abby v. Ambachtal
Feny - tř.šampionů
- V1, CAC, CACIB, Světový vítěz - Bonny v. Snejanka - světová vítězka, ale ne má favoritka. Zdála se mi trochu menší a více vylínaná než ostatní.
Feny - tř.otevřená
- V1, RCAC, RCACIB - Kelly v. Millus - nádherně urostlá, osrstněná a pigmentovaná fenka. Moje favoritka.
Velký černý špic
Psi - tř.mladých
- V1, Světový vítěz mladých - Branko Majo No Koya
Psi - tř.šampionů
- V1, CAC, CACIB, Světový vítěz, BOB - Yyan v.d. Beyenburg
- V2, RCAC, RCACIB - Falko v.d. Beyenburg
Psi - tř.otevřená
- V1, CAC - Brit z Bratislavy
Feny - tř.šampionů
- V1, CAC, CACIB, Světová vítězka - Cayenne v. Kauthen Ruh
Feny - tř.otevřená
- neohodnocena - Bille v. Kauthen Ruh
Publikováno 4.7.2003. Článek vznikl pro Spicove.cz.