Zde se nacházíte: Vaše příběhy > Andělčin deníček
Andělka a voda (5. díl)
Stanislava Jansová (amarion@faraonskychrt.cz)
Od prvního dne, co jsme Andělku přivezli, jsme začali řešit problém zvaný voda. Fenina miluje vodu a to tak, že se v misce, kterou měli naši psi neustále k dispozici v kuchyni celá vyválela, nebo ji nohama vyhrabávala a nebo prostě misku celou otočila a odnesla si ji do pelechu.
Jistě jednou, dvakrát vám to přijde jako legrace, ale pokud se tak stane desetkrát za den a vy máte dvě malé děti, z nichž jedno zdárně vše - vodu i případné loužičky - rozjezdí chodítkem, jde legrace stranou. Takže voda byla na příděl a pod dozorem, ale to zase trpěli ostatní psi, zvláště nemocná stará faraonka. Zmínila jsem se o problému na "našem špicím" diskusním foru a Maya mi poradila pro faronku velký kbelík místo misky. Bezva, takže jsme to zkusili.
Nejdříve jsem dala do kbelíku vody jen trochu, Andělka kolem něho začala lítat, dívala se přes okraj a pak si lehla vedle, začala do kbelíku hrabat a za chvíli jsem opět vytírala. "Ten kbelík byl moc lehký" objasnil mi manžel, no tak jsem dala vody víc. Vyzkoušená posunovací metoda Andě nezabrala, tak to vzala do kbelíku po hlavě. Ještě že jsme stáli kousek od ní a vytáhli ji a já si znovu přeleštila podlahu. Celou situaci jsem vyřešila nakonec tím, že tráví-li Andělka čas venku či na chodbě, mají ostatní psi vody dostatek, po jejím příchodu je v misce jen skutečně na dně a pokud má ona žízeň, dám ji podle libosti ale stojím nad ní. Ostatně, že má žízeň dokáže dát v kteroukoli denní či, bohužel, noční dobu velmi hlasitě najevo, nejdříve mlátí miskou po kuchyni a pak na ni začne štěkat. Zlatíčko andělské...
Publikováno 6.12.2005. 2005, pro www.spicove.cz