Zde se nacházíte: Vaše příběhy > Andělčin deníček
NV Olomouc 15.1.2006 (14. díl)
Stanislava Jansová (amarion@faraonskychrt.cz)
Jednu v sobotu ráno (14.1.2006) mi panička nasadilo vodítko a šli jsme k bráně, kde na nás už čekal pán s autem a v něm na mě čekala moje velká kamarádka ze cvičáku Arka. Bylo mi jen moc divné, že s námi nejede taky Nero, my dva jsme přece nerozlučná dvojice a jemu to bylo asi taky divné a přišlo mu to líto, protože jsem slyšela jakvyje a vyje. Ještě že byla v autě Arka, chvíli jsme se pokoušely dostat dopředu na klíny svých páníků, ale pak jsme to vzdaly a usnuly.
Cesta ubíhala asi rychle, protože za chvíli nás budili - "holky už jsme tady, v Olomouci". No, to jsme možná byli, ale ještě hodinu jsme se posunovali kousek po kousku za spoustou aut a pak jsme konečně zastavili a my psí holky mohly konečně ven. Všude byla spousta spěchajících a nervózních lidí a taky spousta psů, ale nikdo nás nenechal pohrát si, žužlat se a kamarádit s novými známými. Někam jsme spěchali pro papíry, pak jsme hledali nějaký kruh, pak se panička běžela převléknout a někam zmizela s Arkou a já zůstala s tím páníkem ze cvičáku sama. Ale to mi vůbec nevadilo, konečně se pořád něco dělo, bylo na co se koukat a s kým seznamovat. Za chvíli tu byla i panička, moc chválila Arku - až jsem trochu žárlila - šli jsme se pořádně projít a zas do auta a domů. No řeknu vám, byl to hodně divný cvičák.
A druhý den ráno mě panička zas dala na vodítko, ale tentokrát i s Nerem a zase jsme někam vyrazili. Já jsem poprvé jela jako velká holka vzadu s Nerem a vůbec jsem se nebála. A proč taky... Páníky jsem slyšela a Nero hned klidně zalehl a usnul a ještě před tím něco zabručel ať se taky vyspím, že to budu potřebovat.
zase jsme dorazili do Olomouce, ale tentokrát náš páník nestál v té frontě pomalu popojíždějících aut, ale kousek jsme se prošli. A zase pro papíry a zase najít nějaký kruh a zase všude děsná spousta nervozních a řekla bych i naštvaných lidí. Panička jásala, že jsem našli poslední volné místo u kruhu a hned tam zaparkovali klec, dali si tam židle a můj pelech a šli jsme ven. Tam na nás čekalo překvapení. Objevila se tam Nerova sestra - moc hodná a klidná holka a pak taky takový dvě už odrostlý štěňata, a všichni páníci jásali jaký je to pěkný pohled na 5 velkých černých špiců. No nevím, mě hlavně bavilo pokoušet ke hře tu o dva měsíce a pár dní starší holku, vrčela jsem na ní, kousala jsem jí, tahala za chlupy tak jako Neru, ale ona z toho byla taková přepadlá. No asi taky proto, že se do její likvidace zapojil i Nero, ale my to nemysleli zle!
No a pak jsme šli znovu do nějakého lidmi narvaného domečku a koukali se na psy jak chodí se svými páníky k jednomu moc hodnému pánovi. A pak panička vytáhla Neru z klece, začala ho česat a nasadila mu takový divný vodítko a šli taky za tím pánem. Tomu se Nerouš moc líbil, no jakby ne vždyť je to kus chlapa a můj vůbec nejlepší kamarád, a páníci měli velikou radost. Jen nevím, proč mě taky za tím pánem nevzali, a to jsem byla tak hodná! Já bych ho zatahala za nohavice a taky bych ho přátelsky štípala do nosu, když by si mě hladil, no prostě určitě bysme si to spolu užili!
Páníci nás vzali ven a tam nás všechny černé fotili, prý na památku, no nevím, mě to tedy vůbec nebavilo. Potom jsme se zase přestěhovali do jiného domku a tam chodila zase spousta lidí a někteří se u nás zastavovali a hladili nás. Jedna paní ze mě měla obrovskou radost - prý "ta holandská šiperka je ale krásná!" a vůbec byla moc milá. A páníci taky, dostali jsme s Nerem dobrůtky a já navíc nový pelech pro velké holky!
Nero se pak šel zase někam ukázat a prý byl úžasně šikovný. No ale hlavně že už jsme potom jeli domů, už jsem se moc těšila jak si s Nerem zahrajeme na honěnou a jak mu zas budu viset na chlupech a on mě bude tahat po celé zahradě. A za měsíc prý zase někam vyrazíme na nějakou výstavu, no alespoň bude nějaké vzrůšo. Vaše Andělka.
Výsledky velkých černých špiců na NVP Olomouc
- Psi, třída dorostu - Apolo z Vlčkovského údolí, maj. K. Botík - VN1
- Psi, třída vítězů - Aemir Black Re-Jan Moravia, maj. Jansovi - CAC, Národní vítěz, BOB
- Feny, mezitřída - Aebonie Black Re-Jan Moravia, maj. Březinovi - výborná
Publikováno 27.1.2006. 2006, pro www.spicove.cz