Zde se nacházíte: Vaše příběhy > Psí život
Jak nenaletět (3. díl)
Hana Toulová (toul@volny.cz) http://www.cherie-boheme.com/
Nedlouho tomu zpět, vyšel v Psovi příteli člověka článeček s radami, jak postupovat při koupi štěněte. Přiznám se, že většina chovatelů z něj vyšla spíše jako podezřelá banda, když Vám někdo z ní podá ruku - rychle spočítat prsty, jestli nějaký nechybí a honem umýt. V každé oblasti lidského konání jsou "lidé různé". I v chovatelství. Tolik k roztomilému občanskému džudu při koupi štěněte.
Ale kdo ochrání chovatele? Kolikrát se ze zadaného a velmi chtěného štěněte stalo štěně volné den před plánovaným odběrem. Kolikrát ze štěněte - podržte nám ho než se vrátíme z dovolené! (asi měsíc) - stalo štěně volné, protože stejné plemeno měl nějaký jiný chovatel kousek od domova bývalého nadšeného zájemce - a můžou si tam i vybrat! Kolikrát po několika obšírných telefonátech spojených s nabídkou dovozu "až do domu", cestou samozřejmě spojenou s jinými záležitostmi, bývalý nadšený zájemce nebral telefon a tvářil se jako mrtvý brouk (mám podezření, že snad i číslo změnil, emigroval, případně se odstěhoval do Humpolce...).
Z doslechu vím o případu, že zájemce zavolal, že nasedá do auta a jede si pro štěně... jestli cestou nezastavil, asi jede dodnes... I na vrácení štěněte občas dojde... což o to. Abych neublížila - někdy je to opravdu z vážných důvodů. Ale - smouva nesmlouva, psí miminko vezmeme zpět, protože přece to tomu zvířátku nemůžeme udělat, aby bylo někde nežádoucí nebo - nedej bože - šlo z ruky do ruky. A tak se u nás kádruje, jestli je dotyčný "nadšený zájemce" schopen stát i "nadšeným majitelem" a nejlépe i poskytovatelem příslušného místa ve vlastním pelíšku a doživotním pečovatelem.
Někteří "naši" jsou prostě báječní. Mám vážně ráda jistou paní P. která mi několikrát do roka zavolá, aby mi vylíčila, že není lepší, krásnější a chytřejší pejsek a to nejen na Vysočině, ale v celé republice a soudím, že i v EU by se těžko našla konkurence. Dostávám pravidelně narozeninové (psí - pochopitelně) fotografie, kde uvedená psí dáma blazeovaně sedí nad grilovaným kuřetem ozdobeném svíčkami... Líčení, jak si paní koupila lososa, mne rozesmálo velmi - plátek pro sebe a plátek pro psa, na máslíčku udělala, až to vonělo... paní slupla porci, pejsek je maličký, tak zbodl jenom část. Milá paní vzala zbytek na talířek (soudím, že z pánvičky a ne přímo ze psí misky) a nesla sousedovu psovi... nesnědl pejsek, ale páníček. No, nechtějte být psem u takové paní. A tak si s paní ráda vlídně porozprávím - vlastně spíše poposlouchám, ráda jí i fotky nových štěňátek pošlu. Vždyť takový pejsek má nebe na zemi a já mám radost, že můžu udělat radost.
Publikováno 26.1.2004. 2004, pro www.spicove.cz